Klasický český „konzumní“ chléb, nazývaný též kmínový, Šumava atd. tradičně vždy byl kváskovým chlebem, čímž se rozumí to, že k vykynutí se nepoužívají žádné kvasnice či jiné kypřící prostředky, ale přirozeně vykvašené řídké těsto ze žitné mouky. Více o technologii přípravy kvasu zde. Dnes je většina prodávaných chlebů šizena na všech frontách a najít klasický kváskový chléb je stále těžší.
Rubrika: Vaření
Foodblogová sekce. Zkušenosti z kuchyně, odbornější články z oblasti výživy, recepty. Více informací a seznam všech článků na téma vaření
Kysané zelí
Ó zelí kyselé, jaký to božský dar.
Před časem jsem se rozhodl se historicky poprvé pustit se do výroby kvašené zeleniny. Už jsem měl dost těch šmejdů ze supermarketu a vybírání, jestli jde opravdu o živé kysané zelí nebo nějaký paskvil umrtvený teplem a konzervovaný chemií, a krom toho ani to nejlepší zelí nebylo ono.
Obstaral jsem si tak asi 10litrovou kameninovou nádobu, dřevěná prkénka a dlažební kostku na zatížení a pustil se do toho.
Padla na to půl hlávka bílého, celá hlávka červeného zelí, asi kilo mrkve a tři čtvrtě kila cibule. Nějaká ta sůl a kmín.
Nakrouhat, sypat do nádoby, postupně kořenit a šťouchat, aby nebyl mezi zeleninou vzduch.
Na závěr jsem to celé přikryl utěrkou, aby do toho nepadal svinčík a zatížil. Umístil jsem do spíže, kde bylo asi 15 stupňů.
Každý den jsem kontroloval, jestli vše probíhá OK, vše je potopené ve šťávě a ještě přitlačil rukou na dlažební kostku, abych vypudil nové bublinky vzduchu uvnitř.
Po pár dnech se dalo začít ochutnávat.
Tak výbornou kvašenou zeleninu jsem z obchodu nikdy neměl.
Doporučuju se do takové aktivity pustit, je to zábava, je to zdravé a je to i chuťově výborné.
Rýžovo-pohankovo-jáhlový nákyp s karobem
Přes noc namočíme směs rýže, pohanky a jáhlů v libovolném poměru.
Přidáme špetku rýže a to celé uvaříme neboli rozvaříme. Na konci můžeme případně dochutit a zjemnit skořicí, práškovým ovesným mlékem a lehce dosladíme oblíbeným sladidlem (med, slad, invertovaný škrob, melasa, cokoli).
Nachystáme si karobovou pastu, kterou jsem provedl jednoduše smícháním karobového prášku a rostlinného oleje.
Rozvařenou obilnou hmotu spojíme pár lžícemi mouky či škrobu, případně ještě přidáme libovolný druh nasekaných ořechů/mandlí a rozprostřeme na pečící papír a uhňácáme do kompaktní hmoty. Nahoru nalijeme/rozprostřeme karobovou pastu a navrch případně lehce posypeme kokosem. Zapečeme v troubě.