Ó zelí kyselé, jaký to božský dar.
Před časem jsem se rozhodl se historicky poprvé pustit se do výroby kvašené zeleniny. Už jsem měl dost těch šmejdů ze supermarketu a vybírání, jestli jde opravdu o živé kysané zelí nebo nějaký paskvil umrtvený teplem a konzervovaný chemií, a krom toho ani to nejlepší zelí nebylo ono.
Obstaral jsem si tak asi 10litrovou kameninovou nádobu, dřevěná prkénka a dlažební kostku na zatížení a pustil se do toho.
Padla na to půl hlávka bílého, celá hlávka červeného zelí, asi kilo mrkve a tři čtvrtě kila cibule. Nějaká ta sůl a kmín.
Nakrouhat, sypat do nádoby, postupně kořenit a šťouchat, aby nebyl mezi zeleninou vzduch.
Na závěr jsem to celé přikryl utěrkou, aby do toho nepadal svinčík a zatížil. Umístil jsem do spíže, kde bylo asi 15 stupňů.
Každý den jsem kontroloval, jestli vše probíhá OK, vše je potopené ve šťávě a ještě přitlačil rukou na dlažební kostku, abych vypudil nové bublinky vzduchu uvnitř.
Po pár dnech se dalo začít ochutnávat.
Tak výbornou kvašenou zeleninu jsem z obchodu nikdy neměl.
Doporučuju se do takové aktivity pustit, je to zábava, je to zdravé a je to i chuťově výborné.