UPDATE 1.5.2012: Zprostředkovaně jsem od jednoho českého zemědělce obdržel velmi důkladný kritický komentář k níže publikovanému článku, který mě opravdu donutil na věc pohlédnout kritičtěji. Nemám od autora svolení text volně publikovat, ale vzhledem k zásadně odlišným stanoviskům, podepřeným bohatými znalostmi, respektuji, že se mohu mýlit. V případě zájmu o obsah kritiky mi napište na martin zavináč brozkeff net. –Martin
Pyrolýza organického materiálu (zahřívání bez přístupu vzduchu) vede k zuhelnatění a navázání uhlíku do struktur s velmi pomalým uvolňováním. Touto technologií se před stovkami a tisíci let zapravovalo v Amazonii zuhelnatělé dřevo do půdy, aby se uměle docílilo podobných parametrů půdy, jako má černozem, i v tak teplé oblasti, kde jinak vlivem vysokých teplot běžně vázaný uhlík se do několika let zoxiduje a ve formě CO2 dostává do atmosféry (proto jsou taky půdy pod pralesy tak chudé a po vykácení pralesů je na místě do pár let poušť). Výsledkem této snahy je antropogenní (člověkem vzniklá) černozem (portugalsky terra preta), která si i po staletích, kdy byla původními kmeny opuštěná, zachovává mimořádné vlastnosti. Krom umělého zvyšování úrodnosti půdy, což dnes v době, kdy úpadkem zemědělství a péče o půdu přicházíme vodní a větrnou erozí o polovinu humusových rezerv Země (a kombinací použití těžké techniky, pesticidů, herbicidů a výstavbou logistických center a satelitních městeček na nejúrodnějších černozemích o tu druhou polovinu) má obrovský význam, je dalším efektem (při správné technologii!) negativní uhlíková bilance, což potěší všechny, kteří mají rádi žonglování s množstvím vypouštěných skleníkových plynů do atmosféry a výpočtem, nakolik se bude zvyšovat teplota na Zemi v následujících desetiletích.