Jak zachránit zadlužené domácnosti

V odlehlých regionech, např. v Jeseníkách, je větší než malé množství předlužených lidí, kteří nesplácejí své dluhy a žijí v domech, které jsou zastaveny bankami nebo nebankovními společnostmi. Je možné velmi výhodně koupit takové rozličné nemovitosti – i s lidmi, co v nich pořád žijí, někdy s odpojenými energiemi a zabaveným majetkem.

Je možné výhodně nějaký takový barák koupit, původní obyvatele vystěhovat a udělat si z  toho třeba chatu. Závěr článku všechno, co s tím může souviset, shrnuje do ultrastručného sdělení: “Je to však byznys pro otrlé, musíte mít silné nervy, sociální inteligenci, dobré právníky a nikdy nic nepodceňovat, nebo o své peníze přijdete.”

Asi nejsem tím “otrlým”. Nechtělo by se mi žít vedle sousedů, kteří by se na mě dívali skrz prsty, že jsem tetičku Vomáčkovou jako nějaký cizí kapitalista vystěhoval z chalupy v Horní dolní, kde celý život žila, jenom v poslední době si trochu půjčila a už to nedokázala splatit.

Mně se takovéto “investování” moc nelíbí. Proč ne, popisuje poměrně slušně, byť na mě až moc černě, Jan Keller v novém článku Tunel na konci světla, který vyšel v Britských listech. Tam se sice nehovoří přímo o investování do zadlužených nemovitostí, ale poukazuje to na obecný jev rozevírání sociálních nůžek. Ten, který dnes má kapitál (podle Kellera tedy ten, který si jej v minulosti “legálně” nakradl), může investovat do nástroje, jehož výnos jde z kapes již dnes zchudlých spoluobčanů. (Kterak milionáři skupují emise státních dluhopisů.) Podobně v éře superdotované fotovoltaiky ten, kdo si na střechu nebo na pole panely postavil, nepřímo “okrádá” všechny, kteří panely nemají a musí kupovat elektřinu s příplatkem, který jde do kapes těm, co ty panely mají.

Ale aby to nebylo jenom černé. Při cestě autem z Bystřice nad Pernštejnem do Brna jsem koukal na kapky vody na skle dveří a v mysli zkoušel přehrávat různé scénáře a při tom jsem pozoroval pocity, které to ve mně zpětně vyvolávalo. Chvíli nic moc, ale pak mně přišla na mysl asociace s indickým hnutím Vinoba Bhaveho (Bhoodan movement, 1951/1955+) spočívající v přesvědčování bohatých vlastníků půdy, aby všem potřebným bezzemkům ve vesnici předali přiměřené množství půdy pro důstojnou obživu. Cituji z rozhovoru Vlasty Marka se Satišem Kumarem (Baraka 10):

“Chodil po Indii, hovořil s nedotknutelnými i majiteli půdy a vy­světloval, že půda, tak jako vzduch, slunce nebo voda, je boží dar a že každý člověk má na půdu právo. Byl přesvědčivý, statkáři půdu dávali… S Vinobou jsem se ocitl přímo na zemi. Musel jsem řešit spoustu velmi praktických otázek: kde je duchovnost tváří v tvář bezzemkům vykořisťovaným statkáři? jak souvisí duchovnost s otázkami ekonomiky, po­litiky a sociální segregace? jak otevřít srdce těch, kteří věří, že vlastnictví půdy je něco, s čím se člověk narodí, že bezzemci se narodili k tomu, aby na ně pracovali – a že na tom přece není nic špatného… Právě tak obtížné je najít klíč k srdci těch, kteří si myslí, že osud bezzemků je prostě jejich osudem, a že tak díky karmě na druhé pracovat musí. Jak jim vysvětlit, že i oni mají svá práva a zaslouží stejné příležitosti jako ti, kdo je vykořisťují… Přesvědčili jsme tisíce majitelů, aby část půdy dali bezzemkům, a ty, aby ji přijali. Nebylo to 50 milionů akrů, jak požadoval Vinoba, ale 4 miliony, a na nich bývalí nedotknutelní začali  pracovat, sklízet, budovat komunity, školy… Klíčem k našemu úspěchu bylo to, že jsme odmítli považovat statkáře a bezzemky za vzá­jemné nepřátele. Brali jsme je jako partnery, i když si toho tehdy nebyli vědomi.” (Satiš Kumar)

Za moderní nástupce Bhaveho považuji například indku Kiran Bir Sethi, která na morální výchovu populace “využívá” dětí, které pak vysvětlují dospělým, co je dobré a co špatné. Působivá prezentace na TEDu zde. Webové stránky školy Riverside, kterou k tomu primárně využívá. Trochu podobným směrem jde i úsilí Philipa Zimbarda, známého spíš svým Stanford Prison experimentem: The Hero Project. Tomáš Ryška zase popisuje ve Světě bílého boha (též video: dokumentární film),  jak thajský podnikatel původně z kmene Akha kupuje za všechny přebytečné peníze pozemky, na nichž stojí doposud nezničené tradiční vesnice Akhaů, aby tím zabránil zničení jejich životního stylu a kultury vůbec.

Analogie jak se dá pomoct lidem u nás v situaci zadluženého zastaveného domu z tohoto už snad prosakuje. Bohatý člověk, mecenáš, koupí v dražbě za vyvolávací nebo zkrátka nějakou nízkou cenu dům/chatu, na které vázne spousta dluhů. Formálně se stane novým majitelem domu. Lidi, co tam ale žijí, na rozdíl od standardního modelu nevyžene, ale seznámí se s nimi a nabídne jim možnost, že ačkoli bude nemovitost patřit jemu, oni budou nadále “správci” této nemovitosti, neboli vlastně v ní budou moct dál žít. (S tím, že nový majitel by třeba mohl si tam přijet a mít tam nějaký pokoj, aby z toho on sám měl užitek “jako chata”). Je to hodně heretická a idealistická představa, ale když jsem si ji v mysli přehrával, tak na mě působila nesmírně léčivě. Nedovedu si vůbec představit konkrétně jak by to mělo vypadat, každý případ asi bude svébytný a bude mít svá obecně předem neurčitelná špecifiká. Ale. Klíčovým principem, esencí tohoto je, že dochází k naplnění toho “klíče k úspěchu” podle Bhaveho a Kumara: rozpuštění duality “kapitalista” (majetnik) vs. “bezzemek” (chudý, zadlužený, s obstavenou chalupou etc.) a nějaké vzájemné dohodě na principu win-win. Toho se nedosahuje jen sečtením majetkové bilance, ale užitné hodnoty v širším významu, včetně zahrnutí rozvoje pozitivních mezilidských vztahů etc.

Uvítám konstruktivní rozvíjení (zatím čistě myšlenkového) experimentu v diskusi. (Cynické poznámky a jiný emoční sranec budu mazat, díky za pochopení)

Autor

Martin

Pracuji jako ajťák a grafik na volné noze, zejména ale pro brněnskou firmu vyrábějící ekodrogerii. Dále působím v brněnském systému místní směny Rozleťse, Českém zahrádkářském svazu, České psychedelické společnosti, spolku Archetypal a Mezinárodní komunitě dzogčhenu. Chcete mě podpořit? BTC: 37mf2FJR26Ce3DxMkocukJDgB1eVjasnZB, příp. PGP podepsané adresy dalších kryptoměn.

Jedna myšlenka na “Jak zachránit zadlužené domácnosti”

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *