Compose Key (⎄) i na Windows

Linux resp. Unixy nabízejí dlouhé roky jednu skvělou věc co se týče klávesnice a zadávání speciálních znaků: Compose key (⎄)! Konečně jsem našel tool i pro Windows, jak tam zadávat speciální znaky stejně jako jsem se v průběhu času naučil na Linuxu.

Ve zkratce: Doporučuji Compose key (⎄) namapovat na pravý Ctrl na klávesnici. Zadání tisíců speciálních znaků pak funguje tak, že se zmáčkne klávesa Compose a potom se v pořadí mačkají klávesy, které nakonec zadají požadovaný znak. Kombinace znaků mají nějakou intuitivní logiku, tj. řadu znaků člověk „tipne“ na první pokus.

Příklady:

⎄ - - . (en-dash)
⎄ - - -
(em-dash)
⎄ m u
µ
⎄ t m

⎄ o r
®
⎄ o c
©
⎄ < <
«
⎄ > >
»
⎄ - >

⎄ 1 2
½
etc.

Více info na české Wikipedii

Kompletnější tabulka kombinací

How to force Intel HD3000 (Sandy Bridge) to display 4K (3840×2160) resolution

Imagine you purchased some cool new 4K TV and you want to display photos at maximum resolution from your laptop or perhaps use the display for your huuuge Excel spreadsheets, but your old crappy laptop says it cannot go beyond fullHD (1920×1080 or 1920×1200). Phew. The issue is with the older DisplayPort or HDMI standards.

It is however often possible to force some display mode that can fit with its bandwidth and frequency requirements to the older standards. I was able to play full 4K on an old Sandy Bridge laptop (HP Elitebook 8460p) with integrated Intel HD3000 graphic adapter, however only at mediocre 20 Hz resolution with GTF or CVT 1.1 timings (With CVT 1.2 reduced blanking even 24 or 25 Hz should be possible). At 1440p, it was capable of 30 Hz even on GTF. While 20 Hz is useless for watching films, 24 or 30 Hz may be sufficient (the TV does not flicker anyway, it just displays the same frame 2 or 3 times to fit the native 60 Hz panel…). For a slideshow of photos or working with Adobe Lightroom or Excel, even 20 Hz may be sufficient.

Pokračování textu How to force Intel HD3000 (Sandy Bridge) to display 4K (3840×2160) resolution

Zkušenosti s Linux Mint 19

Otestoval jsem nový Linux Mint 19 postavený na Ubuntu 18.04, verzi s dlouhodobou podporou (LTS) vydanou v dubnu, která bude mít aktualizace dostupné 5 let. Jelikož LTS verze Ubuntu vycházejí jednou za 2 roky, tak i výraznější změny v Linux Mintu se objevují jen v této frekvenci vždy s vydáním nové hlavní verze. Jako dlouholetý uživatel Mintu jsem tentokrát zkusil betaverze 32bitového i 64bitového systému nainstalovat na různé počítače od virtualizovaných stroj ve VirtualBoxu na svém linuxovém notebooku (Core i5 2.generace, 16 GB RAM, serverové SSD) , VMWare na Windows 10 (desktop s Core i5 6.generace, 8 GB RAM a obyčejným SSD) až po vesměs fyzické železo svého staršího Dell Precision M4400 (Core2Duo, 4 GB RAM, obyčejný HDD), ještě staršího notebooku Acer cca rv 2008 (jakési Pentium M Dual Core, 2 GB RAM, HDD) a pak úplně nejstaršího desktopu ještě s AMD Athlon XP 2600+, 1,5 GB RAM a HDD (cca 2003), co nejen že je 32bitové jednojádro, ale chybí mu i dnes už klíčová instrukce SSE2, s čímž jsou zásadní problémy zejména se všemi hlavními webovými prohlížeči. Jaké dojmy z testování mám?

Pokračování textu Zkušenosti s Linux Mint 19