Fiat pecunia, budiž peníze – proč to ale přesto nejsou „bezcenné kusy papíru“

Na Facebooku jsem u svých kontaktů opět zaznamenal šíření informačních videí o charakteru dnešních peněz. Po trilogii Zeitgeist a dalších výpravách za spiknutími všeho druhu jde tentokrát o krátkou a příjemně svěží animaci na 3 minuty, ostatně podívejte se sami a udělejte si vlastní názor. Můj komentář:

Je určitě dobré, aby lidi věděli, co to jsou dnešní depozitní peníze, že tu existuje v masové míře multiplikace depozit následkem půjček od CB komerčním bankám a půjčováním 10x… 20x… vícekrát většího množství peněz než je minimální povinná rezerva, kde celý tento cyklus se může několikrát zopakovat…

Ale přesto…

Jsou tyto peníze bezcenné, jak se pak snaží tolik lidí tvrdit, když si za ně v obchodě můžu dnes koupit chleba? koupit auto? koupit dům? koupit skoro cokoli?

Pokračování textu Fiat pecunia, budiž peníze – proč to ale přesto nejsou „bezcenné kusy papíru“

Pozitivní evoluce Karla Janečka a proč to je podle mě dobrá věc

V pondělí večer jsem se zašel podívat na nejnovější Janečkův projekt Pozitivní evoluce, který představoval v brněnském Semilassu. Sál byl narvaný, že se tam lidi nevešli, a moje hodnocení akce je zatím vesměs pozitivní, byť je samozřejmě ambivalentní, protože k tomu mám z různých důvodů menší připomínky. Různě po internetu jsem ale zaznamenal a to nejen z křesťanských kruhů i velmi negativní reakce referující jak ke ztotožňování Janečka za Satana (Petra Bostlová a další), tak i upozorňování na původ Janečkova kapitálu (automatizované spekulace na derivátové burze s futures kontrakty na komodity) a nebo obecně paranoidní hledání nějakého skrytého záměru (rétorika postavená na principu, že boháčům se ze zásady nesmí věřit ani slovo, že jim jde vždy jen o vlastní zisk a prospěch – považuji to osobně za klasický psychologický mechanismus projekce vlastního vztahu k majetku na někoho jiného). Pár mých postřehů:

Pokračování textu Pozitivní evoluce Karla Janečka a proč to je podle mě dobrá věc

Open Source náhrada za Atlas.ti: RQDA

Atlas.ti je profesionální software pro analýzu a zpracování dat z kvalitativních výzkumů a je vlastně užitečný i pro milion jiných věcí, např. vedení kartotéky s citacemi libovolných textů a jejich vzájemným propojením.

Minimálně pro analýzu kvalitativních dat z přepisů rozhovorů a podobných textových zdrojů existuje i open source náhrada za Atlas, která sice ne tak komfortně, přesto použitelně, nabízí možnost kódovat importovaný text, kódy řadit do kategorií, více souborů shlukovat pod jeden „případ“, kódy s citacemi exportovat, a ke všem objektům psát textovou poznámku (memo). Tedy vlastně ta základní funkcionalita z Atlasu dostatečná např. pro kódování v rámci metody zakotvené teorie, což „komentáře“ ve Wordu ani LibreOffice Writeru moc pohodlně (bez složitých maker) neumožňují. Na druhou stranu ale zatím nelze počítat s pokročilými nástroji pro vizualizaci konceptů a vzájemných vztahů. Leccos sice lze naprogramovat a spustit v rámci platformy „R“ (The R Project for Statistical Computing)  nad níž je technicky RQDA pouhým pluginem, ale oproti Atlasu to je spíš otázka na programátory než běžné uživatele.

Pokračování textu Open Source náhrada za Atlas.ti: RQDA