Jak velký finanční příspěvek jste kdy dali bezdomovci?

Dělám průzkum: jak velký finanční příspěvek jste kdy dali bezdomovci nebo člověku, co vás prostě kdy požádal o peníze? Kolik to bylo jednorázově nejvíc a kolik to odhadem činí za rok? Zajímají mě samozřejmě i hodnoty „0“ včetně stručnějšího či delšího vysvětlení pohledu na věc. Zároveň bych rád rozlišil mezi jednoduchou žádostí o peníze a rozličnými sofistikovanějšími příběhy, včetně takových, ve kterých se dotyčný člověk dušuje, že vám to, co mu jednou dáte, brzy vrátí. Pokud jste někdy přistoupili na hru „vrátím vám to“, a priori předpokládám, že se tak nikdy nestalo, neboli jste se nechali dojemným příběhem oklamat — zajímá mě ale, jestli někdo má zkušenost i s „černou labutí“, kdy příběh se ukázal jako pravdivý a slib byl dokonce dodržen.

První výkop tedy zahajuji já: Maximum asi 1000 Kč najednou, průměrně asi 500 Kč za rok, a žádnou černou labuť vyvracející hypotézu „všechny příběhy jsou fake“ jsem nezažil.

Autor

Martin

Pracuji jako ajťák a grafik na volné noze, zejména ale pro brněnskou firmu vyrábějící ekodrogerii. Dále působím v brněnském systému místní směny Rozleťse, Českém zahrádkářském svazu, České psychedelické společnosti, spolku Archetypal a Mezinárodní komunitě dzogčhenu. Chcete mě podpořit? BTC: 37mf2FJR26Ce3DxMkocukJDgB1eVjasnZB, příp. PGP podepsané adresy dalších kryptoměn.

11 komentářů u „Jak velký finanční příspěvek jste kdy dali bezdomovci?“

  1. Nestává se mi moc často, že jsem osloven bezdomovcem. Pokud se mi to stalo tak na dojemné příběhy o penězích na vlak, které mu někdo ukradl nebo o penězích na jídlo reaguji tak, že jsem ochoten jim lístek či jídlo koupit, ale peníze jim nedám, protože si myslím, že si za to koupí alkohol. Většinou mě začnou přemlouvat, že si to koupí sami nebo odejdou. Párkrát se mi stalo, že bezdomovec byl upřímný a řekl mi, že peníze bude mít na pivo. Upřímnosti si vážím a proto jsem mu dal cca 10 – 20Kč.

  2. No mne bezdomovci oslovují docela často, asi za to může kombinace mého vzhledu a toho, že nosím notebook. Nejvíce jsem dal na jednom nádraží anarchistům, se kterými jsem tehdy sympatizoval a kteří se mi líbili, bylo to tak okolo 70 korun. Obyčejně dávám bezdomovcům tak okolo dvacky, pokud se nepočítá nákup časopisu Nový prostor, kdy dávám tak padesátku.

  3. Nevím přesně ale myslím, že jednorázové maximum bylo 100 Kč a tomuto člověku to pak v součtu bude dělat řekněme 800 Kč (ne za rok ale celkově do dnešní doby). Potom jsem dával jedné paní co prodává Prostor 20 – 40 Kč (podle drobných) a v součtu řekněme kolem 500 Kč (stejně jako výše). Jinak bezdomovcům často nedávám nic kvůli podezření že to propijí. Takže hrubým odhadem tak 150 Kč ročně, protože většinou dávám kolem 20 Kč. Na příběhy nevěřím, ale párkrát jsem potkal úplně normální lidi žebrající o peníze a těm sem většinou dal hned s tím, že nějaké vracení mě nezajímá. Opět částky kolem 20 Kč.

  4. Dodatek: časopis od paní s Prostorem jsem si nebral.

  5. Obvykle potkávám jednoho a téhož bezdomovce u nás v ulici a když mám, tak mu dávám 20-50Kč. Jinak bývám osloven málokdy a to dávam podle situace, ale cca 20Kč. Dojemné historky zásadně neposlouchám. Ročně to může být tak 500Kč a víc.

  6. Nejvíc jednorázově 50Kč. Ale to bylo pro starou paní. Několikrát jsem koupil zjevnému alkoholikovi somrujícímu před Billou s tím, že má hlad, dva rohlíky a paštiku – vždy se trochu zklamaně zeptal, jestli by k tomu nebyl ještě nějakej drobák ;-)
    Jinak moc takto nedávám, nevím, co si za ty prachy dotyčný koupí – tedy jestli nepřispívám na chlast. Když jsem ještě kouřil, často jsem byl osomrován o cigaretu, a tomu jsem se moc nebránil.
    Čas od času si koupím Nový prostor a obvykle si pak nadávám, jež jsem raději nedal prodejci dvacku jen tak místo čtyřiceti za tak nezáživný plátek.
    Nevím, jestli se sem počítá odměňování pouličních umělců, pokud ano, těm dávám docela dost (obvykle 10 – 20Kč), pokud mě zaujmou a vzbudí ve mně příjemný pocit.
    Kasičkářům vybírajícím na tu či onu charitu nedávám nic, ale beru si od nich kontakt, doma to prověřím a pokud mi to připadně sympatické, pošlu něco přes účet. Výjimkou je Armáda Spásy, těm do kasičky čas od času bůra hodím, celkem mám v tomto případě jistotu, že to nejsou podvodníci.
    Moje celkové výdaje na dobročinné účely za rok činí něco kolem 3500Kč, ale většinu z toho tvoří dlouhodobá podpora rozvojovým projektům (zasílaná přes účet). I s pouličními muzikanty tvoří hotovostní dary tipuju tak 200Kč ročně.

  7. hmm tak asi 750 až 1000 za rok. K tomu připočítávám ale i punkáče, kterým přispívám na pivko. Pouliční muzikanti ode mě dostávají často, protože mám muziku rád, ale také to nedělá více, než 300 ročně

  8. Tak nejvíc si nepamatuju, ale max. asi 50 Kč. Ročně se pohybuji asi kolem 300 Kč, možná i víc, podle toho jaký mám rok:) Punkáčům nic nepřispívám, protože jsou to borci mladí a kdyby chtěli, tak asi na té ulici být nemusí, a bezdomovcům teď dávám maximálně cigaretu, protože se mi jim nechce dávat na alkohol. Nějaké drobné dávám bezdoomovcům v zimě, když jsou mrazy.. Pravidelně dávám peníze paní bez nohy na české a někdy když mám, tak jí dávám i jídlo nebo ovoce.

  9. Peníze takřka nedávám, dávám jídlo. Paní bez nohy na České něco nosím skoro pravidelně, když jdu z práce…Nejvíc, co jsem asi takhle někomu dala, byl celej nákup jednomu pánovi, co mě přesvědčoval, že žádnej alkohol nechce, že má rád mlíko:)
    Jinak Nový prostor, ten mě i baví číst (ale to už dneska většinou neprodávají bezdomovci, mi přijde).
    Kasičkářům nikdy nic, jsou to děcka v mým věku, tak ať si nejdou lepší brigádu. S tím, že bych dávala bezdomovcům peníze a oni to propili, nemám žádnej problém, říkám si, že pokud je to v jejich situaci jejich jediný potěšení, tak ať si dají. Kdo jsem, abych jim nakazovala nějaký „správný“ životní styl…

  10. Nejvíc jednorázově 600, jinak běžně bezdomovcům cca 10-100 Kč, jídlo, pití, nebo si od někoho koupím nějaký předmět (charitativní, časopis, výrobek apod.). Kolik to dělá ročně nevím, nepočítám to, ale zrovna málo to není. Rozhodně ale nedávám všem, co mě požádají, peněz si vážím, a nemyslím, že je to nejlepší způsob, jak těmhle lidem pomoct, spíš jim ubližuju než pomáhám, když jim dám peníze (byť nedokážu nečinně přihlížet a rady pro ně nemám), protože se akorát dál točí v bludnym kruhu a nesnaží se něco změnit, a taky se někdy může stát, že jim zrovna nikdo nic nedá, a co pak že…?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *