Jak velký finanční příspěvek jste kdy dali bezdomovci?

Dělám průzkum: jak velký finanční příspěvek jste kdy dali bezdomovci nebo člověku, co vás prostě kdy požádal o peníze? Kolik to bylo jednorázově nejvíc a kolik to odhadem činí za rok? Zajímají mě samozřejmě i hodnoty „0“ včetně stručnějšího či delšího vysvětlení pohledu na věc. Zároveň bych rád rozlišil mezi jednoduchou žádostí o peníze a rozličnými sofistikovanějšími příběhy, včetně takových, ve kterých se dotyčný člověk dušuje, že vám to, co mu jednou dáte, brzy vrátí. Pokud jste někdy přistoupili na hru „vrátím vám to“, a priori předpokládám, že se tak nikdy nestalo, neboli jste se nechali dojemným příběhem oklamat — zajímá mě ale, jestli někdo má zkušenost i s „černou labutí“, kdy příběh se ukázal jako pravdivý a slib byl dokonce dodržen.

První výkop tedy zahajuji já: Maximum asi 1000 Kč najednou, průměrně asi 500 Kč za rok, a žádnou černou labuť vyvracející hypotézu „všechny příběhy jsou fake“ jsem nezažil.

Úvahy k dokumentu „Robota“ aneb závod ke dnu

Kojot mi doporučil shlédnout dokument „Robota“, vysílaný loni v ČT, kde vystupují čtyři rozumné osobnosti (Keller, Bělohradský, Švihlíková, Tožička) a řada obětí strukturální nezaměstnanosti jako důsledku přijetí globalizovaného kapitalismu se vším všudy po roce 1989.

Dokument v necelé hodině podává velmi dobrý obrázek o současné české realitě, v různých variacích nicméně přítomný celosvětově, neboť toxické je celé „podkladové aktivum“ globalizovaného světa korporací mocnějších než státy a „volného mezinárodního obchodu“, a lokální odchylky jsou v zásadě způsobeny buď úspěšnou izolací a soběstačností a nebo pozicí predátora/vykořisťujícího.

Následuje úvaha, kterou mi shlédnutí dokumentu asociovalo, a částečně navazuje na moji předchozí úvahu „Jak zachránit zadlužené domácnosti“. Prerekvizitou pro její čtení je nejprve shlédnutí výše odkazovaného dokumentu. Děkuji Kojotovi za komentář k předběžné verzi textu.

Pokračování textu Úvahy k dokumentu „Robota“ aneb závod ke dnu