Zamyšlení nad jedním z největších fenoménů lidstva. Cože to ty drogy jsou? A cože nám je zakazují? A cože se konzumenti drog schematizují do podoby lidských trosek? A potřebujeme ty drogy vůbec?
Takže. Otázka. Proč jsem se rozhodl o tom napsat? Odpověď: Protože:
a) jsem v nedávné době nějaké ty drogy měl, a pořád tu jsem, dýchám, jím, spím, studuji, zkrátka žiju
b) říct jen, že drogy podporuji je schematizující a zavádějící, můj pohled na danou věc je dualistický, jako tomu je i na jiné věci. Vše má dvě strany mince
c) poslední dobou, zvláště intensivně poslední dva dny, se cítím pěkně „high“, ač jsem žádné takové prostředky nepožil … takové príma flashback stavy, co mají ale trvání v řádu hodin, a zabírají většinu času dne :-) Vysvětlení pro sebe mám, leč potřebu se s ním dělit nikoli.
K těm haluzoidním stavům vědomí bych ještě dodal několik postřehů:
— Člověku se je nechce moc navenek popisovat, ale spíš si to jen užívat
— Vědomě se dá takový stav natahovat skoro donekonečna. Přerušení nenastalo ani po jídle, ani po opuštění budovy, … jen se to trochu změnilo
— Zostřené vědomí je tak akorát, je to krásně kontrolovatelné a v případě zájmu to lze libovolně na danou dobu omezit nebo přerušit. Nebo posílit. Pod vlivem THC a jiných látek to prostě je a nějakou dobu trvá, člověk se nikdy nedokáže vědomě úplně uzemnit
— Někdy je to uzemňování fakt potřeba, zvlášť když na přednášce už ruce+nohy nejsou cítit a začne bzučet v hlavě ;-)
— Jídlo v takovém stavu chutná jako božský pokrm
— Přednášky působí jako ty nejlepší v celém vesmíru
— Všechno je fascinující, zajímavé, unikátní a dokonalé
Etc., etc.
Takže, prosím, žádného psychiatra nevolat, daný stav mi plně vyhovuje a nemám potřebu ani sebemenší zájem jej vyměnit za sterilní prostředí cvokhausu, ok? Svět je vlastně takhle úplně nádherný.
Gravity is a state of mind … něco na tom možná vážně bude :-)
Na závěr ještě takové moudro k těm drogám:
„Drogy mohou pomoci v tom smyslu, že seznamují s existencí různých stavů a rovin vědomí. Jakmile jednou víte, že existuje »prostor«, je možné se naučit, jak se do něho dostat zpátky i bez nich. Jestliže použijete jistého ukáznění mysli a vnitřní koncentrace, můžete se naprogramovat, přemístit se do každého prostoru, o němž víte, že existuje.“ (Blumfeld)