Vysokoškolákem snadno a rychle

Za velkého spěchu a zmatkování jsem se v neděli večer sbalil a posledním rychlíkem odfrčel do Brna, abych se zúčastnil zahájení semestru. To vám byl chaos :]

Za velkého spěchu a zmatkování jsem se v neděli večer sbalil a posledním rychlíkem odfrčel do Brna, abych se zúčastnil zahájení semestru. To vám byl chaos :]

Jelikož bydlení budu mít až příští týden (zajistil jsem jej obrovskou náhodou až teď v pátek!), trávím tento týden v provizorních sklepních podmínkách u babičky. Proč ne, že.

Pondělí bylo takové… no, zajímavé. První přednáška v 8 hodin nebyla, což bylo fajn, neboť jsem se mohl postavit do fronty na studijním oddělení pro vyzvednutí si ISIC karty, orazítkování potvrzení o studiu, kartičky na vlak a odevzdání lejster, kde prohlašuji, kterak jsem se zúčastnil za plného vědomí a svědomí, etc.etc. bezpečnostních školení, což sice pravda není, neboť místo nudného školení o bezpečnosti práce, které se konalo při zápise v červenci, jsem chodil po ukrajinských kopečkách a chlemtal místní vodku. Ale prý jsou taková potvrzení potřeba. Tak jsem zalhal, že jsem vyškolen byl, a papíry odevzdal. Jo, ta fronta byla na hodinu. Výborná příležitost pro trénink nervů — výtečné to duchovní cvičení ;-)

Druhá přednáška v deset se — rovněž nekonala! Půl hodiny nás asi 150 sedělo v aule, načež kdosi zjistil, že vyučující je ve Španělsku či co. Bezva :)

Třetí přednáška v poledne se už konala, ovšem po 45 minutách skončila, neboť to je vyhlášena pauza na oběd. Ale i tak, úspěch že to vůbec proběhlo.

Po „pizze“ na České za 15 korun jsem vyzkoušel, kterak funguje centrální počítačová učebna na lékařské fakultě (moc nefungovala, korektně jede až dnes) a pak se na 14. hodinu ukázal na poslední přednášce, tentokrát po dopoledním žurnalistickém bloku o psychologii. Chytře jsem zvolil takovou seminární skupinu, že jsem už pak měl volno. A tak jsem se přihlásil na jakousi divokou „orientační“ akci, co se uskuteční ve středu odpoledne, upsal jsem se ke spolupráci s budoucím časopisem „Študák“ a slíbil zaslání recenze knihy jako prvního článku, a provedl řadu jiných nezbytných věcí na internetu. Blogy, diskusní fóra, zkrátka samé věci nejvyšší důležitosti.

Abych nezapomněl, v průběhu dne mi volal kurýr, že je ve Žďáře, zvoní na zvonek, a nikdo neotvírá. Prý veze notebook. Ten měl přijet až ve středu, takže jsem nezajistil, aby někdo byl doma — nu, nepříjemnost. Nakonec to dopadlo tak, že balík hodil k sousedům…

Večer jsem asi tři hodiny vedl vášnivou filosofickou debatu s dědou o manželství, kterak to je přežitek a úchylnost křesťanství, načež jsem do jedné do rána sepisoval ve sklepě onu naslibovanou recenzi. O té ještě napíšu. Mimochodem, díky oné večerní debatě jsem úplně zapomněl, že jsem vlastně v 8 večer slíbil účast na setkání spolužáků z „Prvákovin“.

Úterý, tedy dnes: Ráno jsem v 8 nastoupil do další (opět hodinové) fronty, na nádraží pro potvrzení karty na vlak. Tady už bylo třeba zklidňovat stále se nasírající mysl výrazněji; bylo tam snad jen 15 lidí přede mnou, ale všem to táák dlouho trvalo — nikdo neměl pořádně vyplněnou kartičku, teď tenhle a támhleten chtěli rovnou k tomu šalinkartu, a to celé dělala jediná přepážka (zatímco dalších 10, co jich na nádraží bylo otevřených, tyhle karty nedělají — aargh). Připadalo mi, než jsem se dostal na řadu, podle výrazu tváře paní, co to dělala, že toho má dost a nepůsobila moc pozitivně. Ovšem díky mé pozitivní auře a zázračné shodě, kdy paní zjistila, že jsme se narodili ve stejný den, hned pookřála a rázem působila výrazně svěžějším dojmem :D

Následovala jediná přednáška v celém dnu, kulturní antropologie, v 10 dopoledne. V registraci jsem byl asi 20. pod čarou, tedy nezapsaný, ale na přednášce nakonec bylo jen asi 20 lidí, sepsala se prezenčka, ti pod čarou tam připsali, že chtějí výjimku a podle všeho ji dostaneme. Supr :-)

Po přednášce jsem opět zapadl k počítači, přepsal a odeslal své Opus Magnum, onu recenzi. A teď světe drž se, jaké knihy: Liber Null & Psychonaut, nedávno to česky vydaném průvodci magií chaosu. Velice rychle přišla — kladná odpověď (!) — že text pravděpodobně bude v prvním říjnovém čísle „Študáka“ publikován. Wow :e)

Ovšem co dál, zbytek dne volný, přece nebudeme trpět nudou v Brně, což! Otevřel jsem IS (pro nezasvěcence: Informační Systém Masarykovy University, sloužící naprosto ke všemu), proletěl seznamem předmětů, zaujal mě název „Hudební řeč ve světle teorie chaosu“, předmět vyučovaný na filosofické fakultě, přednášky v úterý v 15.00. Tak jsem se tam hned zaregistroval a rozhodl se, že se na tu první přednášku půjdu podívat. Nicméně, odjel jsem se naobědvat, a když jsem pak ve za pět minut tři opět stál na hlavním nádraží, zpanikařil jsem, neboť jsem netušil, jak se vlastně tak rychle dostat až k FF. Kterou kombinací tramvají, autobusů a trolejbusů se tam dostat, nevím doteď, neboť jsem tam nakonec prostě nejel. Podle určitých indicií to vypadá, že regulérní výuka na FF začíná až příští týden, takže je dokonce možné, že jsem o nic nepřišel.

Tak jsem dojel na Českou a zapadl do FSS, kde jsem potkal dva exspolužáky z LF. Chvilku jsem pokecal, a odbelhal se k počítači sepsat tento veledlouhý a velenudný Slint s velkým eS.

Jsem rád, že jsem všechny tak znudil prvními odstavci, že sem již nikdo nedočetl a píšu si to tedy pro sebe. Stručně tedy, co dál: středa – jedna povinná přednáška ráno, pak Muzikoterapie na FF (která zítra ještě není), a tím můj studijní týden končí. Končí — žádné další přednášky, semináře ani nic jiného! Ano, opravdu, mám výuku jen v pondělí a pak omezeně v úterý a ve středu — no není ten vysokoškolský život nádherný? :D

— — —

P.S. Offtopic: Report ze Sešlosti X., kde jsem se též vyskytoval, nebude. Důvod: nechce se mi. Stručné shrnutí: Bylo to jiné než minule, ovšem také značně masakroidní. Děkuji Tygrovi & Strážci za to, že mne úspěšně dovedli „domů“ ;-) Příště jdu na répété! Fotky: Jsou, ale ne pro veřejnost. Konec hlášení. Dobrou noc, strýčku Fido, dobrou noc děti.

Autor

Martin

Pracuji jako ajťák a grafik na volné noze, zejména ale pro brněnskou firmičku vyrábějící ekodrogerii. Dále působím v brněnském systému místní směny Rozleťse, Českém zahrádkářském svazu, České psychedelické společnosti, spolku Archetypal a Mezinárodní komunitě dzogčhenu. Asi mě baví kumulovat různé funkce a přidávat si spoustu práce. Lidi o mě říkají, že jsem multifunkční, což je asi trochu pravda :-) Chcete mě podpořit? BTC: 37mf2FJR26Ce3DxMkocukJDgB1eVjasnZB, příp. PGP podepsané adresy dalších kryptoměn.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *