Napsáno již v březnu, ovšem teprve teď mám ‚tvůrčí‘ (=povolební) krizi a tak zveřejňuji i texty, co jsem tehdy nepovažoval za dostatečně kvalitní na publikování:) Omluvte prosím nesmysly a hlouposti, chyba není na vašem přijímači…
Nevypadá to s námi nejlépe. Náš ‚skvělý‘ a ‚bezchybný‘ sociální systém podle všeho nebude fungovat věčně; naše sociální jistoty zůstatou ‚jistotami‘ jen dokud je nebudeme potřebovat využít, a naše dominance nad zbytkem světa vydrží jen dokud bude ropa.
Budoucnost sociálního systému, problém číslo jedna
Sociální otázku zatím pořád nějak akutně neřešíme. Důchody se, přes neustálé zadlužování, stále vyplácejí, podpory pro nezaměstnané taky,… tak co řešit, že? Známá věc je, že sociální, důchodové a veškeré jiné ‚pojištění‘, co ‚si sami‘ teď‘ platíme na stáří či pro případ neočekávané situace, nepojišťuje nás, ale přímo se vyplácí těm, co to potřebují dnes. Kdo zaplatí nás, mladou generaci, když je porodnost nižší a nižší?
Jedna věc se zpochybnit nedá – pořád se tu máme celkem dobře, v porovnání se zemí ‚svobody‘, USA, kde je na jedné straně stále bohatší nejvyšší třída, která si sice může dovolit cokoliv, ale na druhou stranu ani důchody nepotřebuje (taky na ně moc nechce přispívat), a pak tam je stále početnější vrstva chudších, co žijou od výplaty k výplatě, střední třída tam pomalu mizí… (více informací v knize R.Reicha, ‚Řeknu to stručně – základy slušné společnosti‘, pojednávající o obnovení americké společenské smlouvy).
Hospodářská stabilita západního světa, problém číslo dva
Veškerý náš život stojí na ropě a jejích produktech. V současné době jsou bohužel mezi sebou dvě celkem nekompatibilní skutečnosti – jednak že ropy bude stále méně, a jednak že funkční kapitalismus předpokládá neustálé zvyšování spotřeby.
Zbývá nám ještě jiná možnost co dělat, až bude ropy skutečně málo a výpadky dodávek již budou pro ekonomiku neúnosné, než si poslední zbytky vybojovat? V podstatě jen vyvinout do té doby alternativy k těmto docházejícím fosilním palivům. Možná že už funkční a použitelné existují dnes, a dokázaly by už teď celý svět zbavit závislosti na ropě (co všechno může být v Oblasti 51, že :-)), ovšem je logické, že dokud nebude ‚hořet‘, bude se cokoliv takového tajit… bezpochyby to totiž, až přijde čas, zcela změní geopolitickou situaci ve světě. A to se samozřejmě ‚nepáči‘ do politiky statutu quo…
Tak jako tak, země, která již v době další ropné krize, která už může v podstatě přijít kdykoliv, bude na (cizí) ropě minimálně závislá, bude v obrovské výhodě před ostatními. Jedinou zemí, která to veřejně ukazuje, že tyto problémy myslí vážně, je Švédsko, kde si už slibují (skoro jako u nás za socialismu), jak společnými soudružskými silami dokážou do roku 2020 snížit závislost země na cizí ropě o xyz procent… našemu Paroubkovi i Topolánkovi jde ale zatím jen o to, kdo má navštívit psychologa a kdo radši rovnou prychiatra:-/
Update 10.6.: To už neplatí, Paroubkovi teď jde jen o to udržet se u koryta (myšlenka „vlády odborníků“) a Topolánek v zastoupení svých „externistů“ žhaví telefony a nenápadně nabízí kapříky socdemáckým poslancům, aby přeběhli :)
