Rubrika: Řeka

Ve stručnosti pro dnešek.

Odjíždím meditovat, následující tři týdny nerušit

:-)

Před měsícem jsem si u firmy Agen.cz objednal nový harddisk a rámeček. Zaplatil jsem předem. Firma šla do likvidace. Nemám zboží ani peníze.

Objednal jsem tedy to celé u jiné společnosti, Softcom. V pondělí ještě neměli ani zboží v eshopu, natož někde na skladě, ve středu ráno jsem si šel zboží vyzvednout. Parádní.

V pátek jsem se jal data ze starého disku naklonovat na ten nový, ideálně tak, abych nemusel přeinstalovat zabydleně customizované Windowsy. Po spoustě hodin se to celé podařilo, disk pěkně rozpartitionován, Visty chodily jako původně, zkrátka všechno supr.

Přes víkend jsem byl na psytrancovém festivalu.

Teď jsem přijel a notebook se po probuzení z víkendové hibernace choval divně: nešel spustit Firefox, další programy taky ne, nakonec vyskočila v hlavní liště bublina, že Windowsy nemůžou něco přečíst. Wtf?

Pustil jsem SpeedFan, který ukazuje i S.M.A.R.T. data harddisku, a během těch asi 10 hodin provozu disku se stihly natolik výrazně zhoršit parametry disku včetně neustálého přibývání dalších nečitelných zón na disku, že to znamená jedinou věc – disk je vadný kus a má před sebou posledních pár hodin života. Thunderbird už ani neotevřel poštu, půlka složek je nečitelná.

screenshoty:
SpeedFan SMART hned po zapojení v pátek
totéž teď, po pouhých 13 hodinách provozu disku

Ještě že jsem ještě nepřemazal ten původní disk. Tohle je asi to poslední, co píšu na stále ještě běžících Windows. Za hodinu a půl, co jsou zapnuté, se teplota disku pořád zvyšuje, Raw Error Read Rate rovněž a celé to vůbec jde pěkně do hajzlu.

Takže od zítřka zase nasazuji starý disk a budu se těšit na nový kus, jestli ten bude taky stejně vadný jako ten současný.

Tak jsem nejel na psytrancový fest Goblinarium kamsi za Plzeň, protože od pátku odpoledne mám v Praze gospelový workshop.
A tak mi najednou vypadl program na čarodky a neměl jsem tak kam jít a do čeho dloubnout.
A tak jsem cestou ze školy po přednášce kolem půl deváté večer v šalině uvažoval, jak to teda pořeším, kdopak ze známých v Brně něco bude pořádat, že bych se někam přidal, nebo že bych sbalil buben a vyrazil jen tak na blind na Stránskou skálu, kde bych určitě nějakou skupinu potkal a tak se k ní přidal nebo tak něco.

A v šalině směr Stará osada náhodou seděli tři týpci, co se pak po vystoupení taky bavili, kam vlastně půjdou, a taky padl návrh jako že na Stránskou skálu. A druhý na to řekl, že to je moc komplikovaný, že je potřeba jet kamsi trolejbusem na Vinohrady a odtud pak šalinou osmičkou zase zpátky, a to že jako ne. Tak jsem udělal intervenci do tohoto rozhovoru a ujistil je, že se tam dá dostat i rychleji.

A tak slovo dalo slovo a za hodinu jsme se všichni sešli na Stránské skále, kde už byli zase další lidi a tak jsme tam všichni sedli k ohni a já s sebou vzal buben a kytaru a vůbec to celé bylo takové zajímavé.

A tím pohádka končí, milé děti :)