Brave New World

Jedna z nejlepších knih, kterou jsem kdy četl. Mrazivě pravdivá.

Cituji SNOPa (vykradeno z NYXu), který to trefně vyjádřil:
„(…)Cilovym stavem nemohou byt lide, kteri nedelaji nic nez konzumuji, protoze nekdo musi pro ty konzumenty vymyslet dalsi bozarny, ktere budou konzumovat. Vsechno musi jit dopredu k lepsim zitrkum, jinak to zastara. A tak se originalita v nejhorsim proste presune do abstraktnejsi roviny, tedy do prace pro dane korporace.

Nahradil jsem svou „zarivou podstatu“ prefabrikatem do te miry, ze mi dokonce dali obcanku. Pekne o tom pise Zrzavy – opravdu chceme, aby byli vsichni popelari a pokladni originalni a tvurci? Slo by pak zit, kdyby nebyli naopak velmi netvurci a neoriginalni? Kazdy at si nese svou zarivou podstatu, at mu prosim nikdy nevyhasne a at mu projasnuje jeho nitro, nicmene kdyz prijdu na radu k pokladne, at se prosim chova jako trochu inteligentnejsi stroj, nikoli jako mudrc.(…)“

Amen.

Utilitarismus ve vztazích?

Mám zkušenosti se dvěma skupinami lidí: První skupina nechápe, co chci říct. Já říkám bla bla bla a druhá strana odpovídá ble ble ble, ale k ničemu to nevede. Existuje jakási propast mezi těmi stranami. Jedna ví a druhá neví. A chybí intelektuální kanál, kterým tuto nevyváženost vyrovnat.

Druhá skupina je na stejné nebo podobné úrovni a ta chápe. Tedy už není moc o čem komunikovat.

Obohacuje mne až skrytá třetí skupina, početně naprosto zoufale malá. Tam existuje vztah nevyrovnaný, ale partnerský. A ta druhá strana mi je ochotna něco předat. Takových lidí si maximálně vážím a cením. Je jich však jako šafránu.

Trpím určitým problémem, že mi kontakt s prvními dvěma skupinami, tedy valnou většinou lidí, mnoho nepřináší a nevím, jak s většinou takových lidí vlastně interagovat.

Času je zatím dost.