Michelangelo Buonarroti – Conversion of Saint Paul (1542)
Když se Kojot vyjádřil ke článku Petra Tomka o implicitně přítomném motivu konverze z ateisty na křesťana v řadě současných filmových děl, tak mi nedalo se k tomu vyjádřit taky:
Napadá mě k tomu spíš připomínka týkající se pochopení té (křesťanské či jiné) nauky. Mě to, že film je z kultury, která má křesťanské kulisy, vůbec neuráží a nevadí mi, byť nejsem pokřtěný a nemám ke křesťanství kdovíjak osobní vztah (pokud to otevřeně nepropaguje nějakou nezináboženskou nenávist apod.) Pro mě je absurdní ta představa „křesťanského Boha“ a jiného Boha, a pro křesťana IMHO taky; protože to, k čemu se referuje, není bůh s malým B, a pojmem, který v aristotelovském slova smyslu má genus proximum a differentia specfifica; naopak: jedná se o to, co tyto dvě základní podmínky pojmu postrádá, je to konceptuálně přesně nezachytitelné, mimo čas a prostor, mimo zrození a smrt. V křesťanství se to snaží zachytit termíny „věčnost“.
Když v začátku Janova evangelia se píše „Ἐν ἀρχῇ ἦν ὁ λόγος, καὶ ὁ λόγος ἦν πρὸς τὸν θεόν, καὶ θεὸς ἦν ὁ λόγος.“ (Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo od Boha, a to Slovo byl Bůh), tak klasickými problémy se ukazuje být jak arché, tak i logos … a samozřejmě i Bůh :-) Moje exegeze toho počátečního „en arché“ je „od časů bez počátku“, nikoli od nějakého chronologického data, jak to řada běžných, doslovněji pojatých exegezí uvažuje, dostávaje se tak dle mého soudu do určitého rozporu s interpretací doxologie v Otčenáši („neboť Tvé ke Království, Moc i Sláva – navěky“), kde opět čtu její můžeme možná říci „mystický“ význam, kde ta věčnost tu byla od časů bez počátku, je zde a nyní, a není ničím podmíněna; pouze naše nevědomost nám zabraňuje v této věčnosti vědomím již v rámci tohoto života ve fyzickém těle nepřetržitě spočívat.
Tento absolutní náhled nezajímá, jestli je ten Bůh nazíraný skrze nauku křesťanství, buddhismu nebo zoroastrismu, protože takový Bůh si žádný z těchto konceptuálních systémů nemůže privatizovat.
Privatizace Boha zabíjí Boha a vytváří falešnou modlu. Zajímalo by mě, kdy na to konečně všichni přijdou.
Pokud to slovní spojení použije ateista, je zcela zjevné, co tím chce říci, tedy „Boha, jak jej chápe křesťanství“ a není povinen to takto řešit. Já bych osobně takové slovní spojení nepoužil, ale to je jiná věc. Osobně si myslím, že mnohem větší prohřešek je třeba tvrzení, že muslimové „věří v Alláha“.