Eric Lerner: Politicko-strategický problém financování alternativ jaderné fúze v tokamaku

Problém financování základního výzkumu není problémem jen v ČR. Jedním takovým velkým projektem, který je hodně i politicko-strategickou otázkou, je ve Francii budovaný ITER, obří komplex pro budoucí experimenty s jadernou fúzí za využití těžké vody a magnetického pole „tokamaku“. Stavba započatá v roce 2007 s plánovaným spuštěním v roce 2019 by měla vyrobit desetkrát víc energie, než se využije ke spuštění procesu. Celá sranda už stála stovky milionů dolarů a počítá se s investicí kolem 15 miliard euro. Maličký tokamak COMPASS máme funkční i v Praze.

 

Politicko-strategickou věcí se ale stalo, že se prakticky všechny prostředky soutředí na tento jediný způsob jaderné fúze a základní výzkum alternativních forem jaderné fúze trpí kritickým nedostatkem prostředků, protože jeho financování z oficiálních zdrojů se prakticky zastavilo. Na samotných stránkách ITERu se dočteme, že jaderná fúze znamená, že vezmeme těžkou vodu – deuterium a tritium, a za ohromné teploty z toho dostaneme neutron, helium a energii. Fúze se označuje za snahu uzavřít reakce probíhající na Slunci do „krabičky“ silného magnetického pole. Dosavadní experimenty měly zatím jasně zápornou energetickou bilanci: jen pro udržení silného magnetického pole se spotřebovalo víc energie, než se dostalo samotnou reakcí uvnitř téhle „krabičky“. Dalším problémem je výsledek mimo jiné ve formě nebezpečného neutronového záření, které má mimo jiné vysoký biologický účinek na živou hmotu, svou interakcí s atomovými jádry je proměňuje v jiné radiomuklidy a problémy způsobuje i ochranným štítům kolem zdroje záření.

V tohle miliardovém byznysu se jaksi ztrácí, že snad existují i jiné způsoby jaderné fúze nikoli za použití těžké vody, ale např. za využití bóru a vodíku (pB11), což je metoda, kterou se snaží do chodu uvést Eric Lerner a další nezávislé týmy vědců. Tato reakce nevede ke vzniku nebezpečných volných neutronů – jedná se o tzv. „aneutronic fusion“ Wikipedia nicméně odkazuje na studie, které poukazují na reziduální vyzařování neutronů i gama záření i při reakci pB11, s nutností používat palivo s čistými izotopy.

Vypočítaná výtěžnost každé reakce deuteria a tritia (rozdíl vazebné energie produktů reakce oproti reaktantům) je asi 17 MeV, většina z toho připadá na kinetickou energii neutronu. Výtěžnost (takřka) aneutronové fúze pB11 se uvádí 8.7 MeV na reakci.

Srozumitelné vysvětlení principu fúzních reaktorů nejdete na stránce factinfo.cz,, včetně popisu jiných typů reaktorů než tolik protežovaný tokamak. Uváděný přehled typů reaktorů si zde dovolím opsat:

  • Farnsworth-Hirschův fúzor
  • Inerciální fúze
  • Tokamak (*SSSR, 50. léta, toroidalnaja kamera s magnytnimy katuškamy)
  • Stelarátor
  • Polywell
  • Soustředění řídkého plasmatu (dense plasma focus DPF, právě tuto metodu se snaží tým Erica Lernera využít pro pB11 reakci, získání elektrické energie by se mělo dít přímo magnetickou indukcí nabitých výstupních částic, bez nutnosti používat parní turbíny)
  • Studená fúze (??)

Problémy se zastavením financování pB11/DPF výzkumu popisuje E. Lerner na tomto videu (Solstice Seminar) nebo v tomto článku (Progressive Engineer).

Za pozornost stojí rovněž nedávná prezentace dětí na nějaké soutěži, kde v návrhu nového města počítají s tímto zdrojem energie.

V tomto případě se bavíme „jen“ o zastavení financování z oficiálních zdrojů (a vyhrožování vyhazovem v případě publikace článku). Technologie dostala US Patent 7 482 607 a nebyla poslána do stoupy tak jako se legálně každoročně děje s řadou jiných patentů v USA, Británii i jinde. (US 35 USC § 181 etc.) Jaké potenciálně revoluční technologie tak jsou pod zámkem docela se ani nedovíme.

I přes podfinancování výzkumu se v posledních dvou letech podařilo dosáhnout podstatných zlepšení technologie. Brzy se snad dočkáme článku v časopisePhysics of Plasmas s názvem „Fusion reactions from >150 keV ions in a dense plasma focus [DPF] plasmoid“, který byl 25. února 2012 schválen.

Autor

Martin

Pracuji jako ajťák a grafik na volné noze, zejména ale pro brněnskou firmu vyrábějící ekodrogerii. Dále působím v brněnském systému místní směny Rozleťse, Českém zahrádkářském svazu, České psychedelické společnosti, spolku Archetypal a Mezinárodní komunitě dzogčhenu. Chcete mě podpořit? BTC: 37mf2FJR26Ce3DxMkocukJDgB1eVjasnZB, příp. PGP podepsané adresy dalších kryptoměn.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *