Rezavý žebřík zprofanované nauky

Tajná nauka dostupná pouze zasvěcencům esoterního řádu mohla báječně fungovat i přes to, o jak jednoduchou instrukci k provádění praxe šlo. K této jednoduché instrukci se dostal jen ten, který si nevyhnutelně této nauky musel v okamžik, kdy se k ní konečně dostal, patřičně vážit: tolik času, energie, úsilí, nutnosti odhodit to nejcennější a překonat tak svou připoutanost bylo předtím třeba učinit.

Plod praxe, vnímané s takovouto důležitostí a posvátností, musí nevyhnutelně chutnat úplně jinak než „plod“ zprofanované praxe volně dostupné na internetu či kdekoli jinde.
Házení perel sviním zasviní i ty perly. Esence či bytostný princip těch perel sice zůstane čistý, ale kdo tuto esenci předtím neuzřel, má nyní ještě menší šanci, že se mu to ještě podaří. Naházení svinčíku na perly je vážným problémem pro udržení kontinuity předání poznání.
Když jsem před časem doceňoval před-struktury, neboli pomocné konstrukce, žebříky, které jsou před-formou k tomu, na co se to celé snaží ukázat, tak nyní musím upozornit na jednu problematickou skutečnost: je-li konceptuální rámec nauky, její metody, kosmologické vztahy etc. oním žebříkem, pak profanace je oxidačním činidlem, které urychluje korozi tohoto žebříku, čímž tento přestává být po nějaké době schopen plnit svou funkci, tedy podzvihat neofyta k zasvěcení a nabízet zasvěcenému verbální a symbolické prostředky k elegantnímu a efektivnímu předání esence potenciálnímu neofytu.
Výjimky samozřejmě existují. Mohu například být vděčný a stejně si vážit i toho, že se mi něco tak hodnotného a vzácného dokázalo „tak snadno“ dostat pod ruku a přinést mi takový užitek. Ale není moudré spoléhat jen na výjimky :-)