Země zaslíbená 2007

Konečně přináším takový mini-report o jednom nezapomenutelném víkendu u Prostějova.

Tišnovské preludium
23.3.2007 15.40

Pouze krátce, píšu z mobilu. Když zastavil vlak do Brna v Tišnově, na druhé straně nádraží stál vlak a v zadní části jednoho vagónu, kam jsem viděl z okýnka sedělo asi pět kluků…
Tak jsem začal na jednoho z nich upřeně zírat — výsledek předčil všechna očekávání:D myslím že ten «incident» řeší do teď (je 15:55) a chvíli na to ještě nezapomenou …

Jakmile bude další příležitost, udělám samozřejmě «répété» :D Doporučuji také někdy vyzkoušet!

Cesta do Prostějova.
23.3.2007, 16:50

Tak a už jsem v autobuse. Je úplně plný, pár lidí dokonce stojí, a já—no sice jsem přišel až skoro poslední, ale ti lidi byli tak hodní, že mně nechali to nejlepší místo v celém autobuse — vzadu uprostřed, tedy jediné sedadlo s místem na nohy :]

A aby toho nebylo málo, vedle mě je ještě volno :D Jenom houšť a větší kapky!:-)

Země zaslíbená: jaké to bylo
Psáno na mobilu v autobuse cestou zpátky do Žďáru, 25.3.2007, 15:55

To vám bylo tak: během dne otevřených dveří na FSS jsem si na jedné tamní nástěnce všiml takového zajímavého letáku. Moc informací na něm nebylo, ale stejně mě zaujal. Ten leták byl pozvánkou na «zážitkový kurs» s tajuplným názvem Země zaslíbená, pořádaný hnutím Brontosaurus … no tak jsem se přihlásil :-)

Celé se to konalo v areálu «zámku» (de facto ruiny) Plumlov u takové rybníko-přehrady. Na zastávku «Plumlov-přehrada» jsme dorazili autobusem při setmění. Na batohy měli organizátoři připravené auto; a my jsme se vydali na seznamovací cestu okolo rybníka a do lesa, až jsme se kdovíjak pozdě dostali k zámečku na místo ubytování…

Vyvrcholením dne byla výroba sádrových masek spojená s rituálem jejich umístění do symbolického tvaru oka a jejich impregnací přáním, které by se mělo v průběhu kursu vyplnit… moc dobře připravené!

Od tohoto místa již psáno doma na počítači, 27.3.2007, 11:30

Celá sobota se nesla v duchu hry La Città (podrobnosti přeskočím), složenou z „5 epoch“, kde mezi každou bylo takové „intermezzo“, ve kterém se dala získat výhoda pro další epochu. Po první epoše jsme tak venku hráli takovou „živou“ modifikaci Osadníků (kterou náš zelený „Mokošin“ tým díky mým manažerským schopnostem vyhrál :D), po druhé epoše se malovalo podle předlohy (to jsem se asi tři minuty koukal na takový děsně složitý obraz, snad nějaký výjev z Bible či co, pak mě zavázali oči a zbytek týmu na základě mého popisu musel na papír o rozměrech asi 2×2 metry malovat :-) no výsledek nic moc, ale srandy bylo dost :D), pak někde mezi tím byl oběd, po třetí epoše se montovaly auta (z cédéček, víček od pet-lahví, letecké gumy a kelímků od jogurtů) a s těmi se potom za soumraku dělaly závody po Plumlově (po silnici, samozřejmě — řidiči z nás museli být opravdu nadšeni!). Obsadili jsme čestné druhé místo :e)
Po čtvrté epoše byla poslední mezihra, tentokrát ve formě „gamebooku“, sice pouze o sedmnácti bodech, ale ony se k tomu musely sbírat různé předměty a pochopitelně mezi jednotlivými texty běhat po celém zámeckém areálu — a ještě k tomu potmě, takže to chvíli zabralo :] Podle pořadí, jak se týmy dostaly do konce (byli jsme „až“ třetí) jsme dostali „ultimátní“ zbraně pro potenciální využití v poslední epoše. Například my jsme dostali supersilný herbicid, který na několik set let zničí úrodná pole a způsobí soupeřům hladomor… podobně likvidační technologie dostali i ostatní … přitom jsme se museli předem rozhodnout, jestli tuhle „ultimátku“ použijeme v té poslední epoše. (Nikdo se toho neodvážil!) No a aby to bylo ještě lepší, žádná pátá epocha se již nekonala — hra tedy měla takový otevřený konec. Nesmírně dobře vymyšlené.

Drobnosti jako večeři, zpívání, a další bohulibé činnosti rozebírat nebudu, jdeme na neděli!

Pokud někdo z místních nepochopil naše závody cédéčkových vehiklů ze soboty, z ranní nedělní akce už musel být úplně konsternován. Ráno totiž začalo „poplachem“, nasazením masek (ano, těch sádrových :D — mezitím na ně organizátoři připevnili gumičky na nasazení) a během přes celou vesnici (!) do lesa :D Ty pohledy lidí všude okolo byly nezapomenutelné XDD

V lese nám zavázali oči a pak jsme asi dvě hodiny tropili různé aktivity, mimo jiné i třeba snídani, poslepu … inu, zábavy spousta ;-)
Když jsme konečně zase začali vidět, nacházeli jsme se v prosluněném listnatém bukovo-březovém lesíku, kde ještě místy byly fleky sněhu, a tam jsme ještě asi hodinku bubnovali na djembe, troubili na didgeridoo a prováděli další rozpustilé aktivity, abychom se pak pomalu vrátili na zámek… no a to už byl pomalu konec, většina lidí se rychle sbalila, najedla a utíkala na autobus (který nicméně nejel :D), a po rychlém úklidu jsme vypadli i my ostatní.

Inu — co ještě dodat? Snad jen ještě možná, že jsem tam byl zdaleka nejmladším účastníkem, a ani to nevadilo :-) A klidně bych jel znova.

Blábol zvaný maturita nanečisto (nebo snad „maturita nanejisto“? :-P), co jsem před chvíli dopsal je opravdu takový blábol, že o tom tady snad ani nebudu referovat. Obzvláště český jazyk, to bylo něco otřesného. „Formální dopis“ byla ta největší pitomost, kterou jsem v posledních měsících četl; navíc o tom, že půlstránkový sázený text se na tři čtvrtiny stránky rukopisem téměř nemá šanci vejít, asi taky nikdo nepřemýšlel. No nic, nechám toho, obsáhlejší kritiku určitě napíšou jiní, já na to už nemám náladu.

Autor

Martin

Pracuji jako ajťák a grafik na volné noze, zejména ale pro brněnskou firmu vyrábějící ekodrogerii. Dále působím v brněnském systému místní směny Rozleťse, Českém zahrádkářském svazu, České psychedelické společnosti, spolku Archetypal a Mezinárodní komunitě dzogčhenu. Chcete mě podpořit? BTC: 37mf2FJR26Ce3DxMkocukJDgB1eVjasnZB, příp. PGP podepsané adresy dalších kryptoměn.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *