Když něco neumíš, tak si to vymysli!

Poslední dny ve škole mě znovu utvrdily v tomhle tvrzení.

To vám bylo tak. V pondělí byla první hodina dějepisu, na kterou naše učitelka avízovala zkoušení. A jelikož ji nemáme letos poprvé, z předchozích zkušeností se očekávalo, že vše bude probíhat jako loni. Tudíž, že zkoušecí schéma bude stejně předvídatelné – pěkně podle abecedy. Určitě se tudíž na toto pondělí připravilo prvních pár lidí s příjmením od A po řekněme písmeno H.
S duší v míru, naprosto nepřipraven, se tak brozkwička posadil, a začal koukat do blba, tedy ehm ehm, meditovat, když tu náhle, klika cvakla, dvéře letí, úča vstoupí do dveří, a rozhodne se zkoušet… brozkwičku, jak jinak. Písmeno M je přece tak krásně uprostřed abecedy, no ne?

„Err… já jsem se na to ale skoro nepodíval… ehm, no víte, já myslel že budete zase zkoušet podle abecedy jako loni…“

Abecení koncepce zkoušení už letos evidentně neplatí. A tak, než aby brozkwička zůstal sedět a dostal tak první pětku v tomto školním roce, rozhodl se jít to vyzkoušet.
Téměř nic neuměl. Totiž jediné, co věděl, bylo, že byly Dvě Ústavy, jedna v roce 1861 a druhá v roce 1867. Která byla únorová, která prosincová, a co která dělala; co řešily všelijaké Říjnové revoluce, diplomy, Vánoční a Silvestrovy Patenty a další ptákoviny okolo, už sice nevěděl, ale co :]
Cucal si proto z prstu. Neznalosti zahladil vzletnými frázemi typu „jó, ale jistě, to byla tamta Ústava!“, „jen tak mimochodem, s tím nepřímo souvisí i postavení českých zemí“ a dalšími Kvalitními Slinty.
Povedlo se. Brozkwička prostě umí vařit. Obzvláště z vody.
Verdikt? Protentokrát za dva. No kdo by to čekal, takový výsledek :-)

O 24 hodin později, druhá hodina dějepisu s aktivovaným režimem zkoušení: Jestliže byl brozkwička před první hodinou v klidu, teď už byl v klidu na druhou – písemka zatím v nedohlednu a zkoušení už má za sebou.
Přechod na náhodný zkoušecí systém se potvrdil a vybrána byla spolužačka L., taky zhruba z půlky abecedy. Dostala stejnou otázku jako brozkwička den předtím.
Narozdíl od brozkwičky, spolužačka L. (pro naše interní potřeby ji budeme v článku nazávat jménem Lenka :-)), se na hodinu poctivě připravovala. Na první otázku, Rakousko-Uherský dualismus, odpověděla okamžitě jakousi prudce inteligentní formulkou, zajisté zpaměti zapamatovanou ze sešitu. Stejně mechanicky z ní vylezly i odpovědi na ty Ústavy, jejichž pořadí jsem si ještě ani tehdy nepamatoval .o)
A pak to šlo do háje. (snad Háje Zeleného™? ;-)) Když Lenka měla po odříkání Ústav pokračovat, zadní část třídy, spolu s brozkwičkou, potichu začínala bublat smíchy. Gramofonová deska se evidentně zasekla a básnička přestala dávat smysl. Po Ústavách přišlo Rozdělení Karlovy Univerzity (jak související!); snaha učitelky dostat zaseklou jehlu zpátky do správné drážky způsobilo katastrofální poškrábání celého elpíčka, kdy fragmenty básničky už mezi sebou vůbec nesouvisely. Problematika Univerzity se dostala na přetřes ječtě jednou, pochopitelně opět zcela v nevhodném čase a tudíž zase kvalitně mimo mísu. Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat.

Čtyřka, bez pocty.

Co dodat? Muehehe (ďábelský smích .o)) :e)

Bonus: Všichni se v poslední době chlubí, co krásného nakreslili, takže brozkwička se musí samozřejmě opičit: voila, minutová rychlokvaška! (Kliknutím na obrázek zobrazíš starší výtvory)
Blboun

Autor

Martin

Pracuji jako ajťák a grafik na volné noze, zejména ale pro brněnskou firmičku vyrábějící ekodrogerii. Dále působím v brněnském systému místní směny Rozleťse, Českém zahrádkářském svazu, České psychedelické společnosti, spolku Archetypal a Mezinárodní komunitě dzogčhenu. Asi mě baví kumulovat různé funkce a přidávat si spoustu práce. Lidi o mě říkají, že jsem multifunkční, což je asi trochu pravda :-) Chcete mě podpořit? BTC: 37mf2FJR26Ce3DxMkocukJDgB1eVjasnZB, příp. PGP podepsané adresy dalších kryptoměn.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *