aneb krátké konstatování faktu, že jen tak si odpoledne zdřímnout je plýtvání časem.
Nesrovnatelně efektivnější cesta, jak si odpočinout, je skutečně *relaxovat*. To neznamená jenom si lehnout a případně i na chvíli usnout, to znamená *soustředit* se na uvolňování těla. Zní to zvláštně, že? Jde totiž o to, že za normálních podmínek, dokud opravdu neusneme, udržujeme poměrně značný svalový tonus (napětí ve svalech, i když s nimi nic neděláme.) Je proto optimální donutit tělo, aby svaly *skutečně* povolilo. Funguje to. Poznatky, že vše není normální při té relaxaci: mravenčení, sucho v krku, příležitostné nekontrolované záchvěvy svalů, postupně *rychlejší* tep i dýchání. Zajímavé, co s tělem můžeme všechno dělat… když chceme.
Pokračování možná budou následovat… stay tuned.
