Zdravim z Verony! Postupne sem budu psat nejake postrehy, vice bude az se vratim. / For english-speaking friends: You can find here some photos I took during my stay in Verona in April.
(For photos click on link in the 1st comment, down this page. Unfortunately no english comment, currently I don’t have time and a will to do this bilingual)
Utery 25.4.
– Vlak z Benatek, co mel jet, nejel, nebot byl nejaky svatek. Cekali jsme tam asi 2 hodiny
– kdyz si 6 lidi sunda v kupe ponozky, hoooodne to smrdi :D
A neda se to vyvetrat :e)
– Nabijecka na novy superzuper mobil nefunguje!!! Proto ho ted mam v permanenci vypnuty :(
– Vyzkousel jsem skoro vsechny atrakce v zabavnim parku Gardalandu, nekde to stalo za to, zaludek mel co delat…
– V rodine, kde bydlim se domluvim lepe cesky nez anglicky, nebot to jsou polaci
Streda 26.4.
– Nechci chodit do italske skoly, uci se tu i v sobotu. Hruza!!
– Verona je pekne mesto, ale boli me z ni nohy. Skareda Verona. Fuj, fuj! :)
– Plan na vecer – pizza a bowling. Nevim, jestli tam neusnu…
Streda vecer
– Pizza v prave italske pizzerii, vzdalene „pouhych“ 30 km od mesta, byla velice dobra.
Dokonce jsme na zaver dostali jako pozornost podniku jakousi citronovou zbrundu ;-) Jinak
duvod, proc jsme byli tak daleko od Verony byl jednak ten, ze pri ceste jsme nabrali Tomovu
polskou kamaradku, Pavlinu, a zadruhe, v pizzerii obsluhovala ukrajinka, co umela taky
polsky, takze oba radobyitalove, ve skutecnosti polaci se mohli bavit rodnou reci… (a ja
jsem obcas taky necemu rozumel ;o)). Hm.
– O dalsich 30km dal, na druhe strane od Verony, jsme pote absolvovali bowling. Vcelku
prima, kazdopadne (prekvapive ;] ve zdare to je levnejsi.
Ctvrtek 27.4.
– Na sraz ke skole bylo zapotrebi jet autobusem. Tomasz by ale musel nejdriv vedet, kterou
linkou se tam da dostat :) normalne totiz jezdi autem ;)
– Temer apokalypticka predpoved pocasi ve forme deste dopadla jako asi 5,5 kapky behem
celeho dne. Tudiz destnik a bunda byly zcela zbytecne veci. Ze ja si je bral…
– Mantova je zajiste krasne mesto, ale uz tech pamatek zacina byt nejak moc ;e) nejlepe svuj
ucel plni tak, ze na podstavcich vselijakych soch a skulptur se dobre sedi.
– Vendeto diretto znamena „primy prodej“, v tomto pripade mistnich vin. Za naozaj vyhodne
ceny, samozrejme. Vice o tomto sepsal czernitko (je to nekde dole v komentarich).
– V tom druhem meste, ne Mantove, neco na S, u jezera, ted si nevzpominam na jmeno, jsme
zanechali trvalou pamatku tim, ze jsme jednu milou italku natlacili do cerstve namalovaneho
bileho pruhu u silnice, dusledkem je pet krasnych bilych slapot na chodniku vedle one
silnice :D
– Ufon snedl naex v autobuse celou housku, bylo to velice ftipne, vse mame natoceno. Proste
ROFL :D ostatne z autobusu je historek vic :e)
Patek 28.4.
– Organizovat po italsku znamena kazdou chvilku totalne zmenit nazor a dementovat veskere predchozi vyroky. Kindly powered by Luigi :D
– Italsti autobusaci stavkuji a nejezdi. Skandal!
– Pizza reloaded! Ted vecer jdeme na dalsi, tentokrat ale spolecnou a nekam do stredu mesta, nikoliv az 30 km daleko… uvidime, co z toho bude :)
– Skandalni objev! Ve Verone ted vecer chvilku prselo, verili byste tomu?! A docela huste!
Sobota 29.4.
– Rano odjezd do Benatek. Luigiho partnerka (ktera pry narozdil od Luigiho umi vse perfektne zorganizovat atd.), ktera nas puvodne mela doprovazet po Benatkach, z nejakych duvodu nejela. Muzete hadat, kdo jel jako nahrada :]
– „Az budes priste nekoho chtit vzit do toho muzea, vzpomen si ze je to potreba predem zabukovat, ano, Luigi?“ – “ Hm, mozna…“ :D
– Nas Pan Organizator(TM) dostal spoustu pridomku: Luigi Demolition Man, Luigi Forrest Gump, Tamten-***-s-pruhovanym-trickem atd… ;e)
– Benatky sucks, kdyz se v nich ma zabit cely den, a tuplem suckuji, kdyz zacne foukat vitr a byt zima…
Nedele 30.4.
V brzkych rannich hodinach prijezd do Ceska. Jedina mala komplikace nastala asi 10km pred Brnem, kdy srnec nedal prednost v jizde nasemu autobusu a tak se jaksi rozmazl o jeho bok… chudak malej ;-)
Doplnuji posledni fotky, vcetne slicnych italek z te patecni rozlucky, a koncim s timhle predlouhym slintem. Thus ends the fifth battle…