Invex 2005… božínku!

Vůbec se mě tam nelíbilo. Ostatně, ani bych se tam normálně neukázal, nebýt bratránka, který mě tam víceméně dokopal…

Ukázal jsem se tam až ve čtvrtek, dvacátého sedmého, což mělo o minimálně jednu nevýhodu navíc – přišel jsem o LinuxHall, původně jedinou věc, kvůli které bych se byl ochotný na Invexu ukázat.

Celé to dopadlo přesně tak, jak jsem to předem očekával — spousta lidí, spousta chození, spousta stánků, spousta produktů. Nehledě na to, kolik času u počítače strávím, mě to nijak zvlášť nezaujalo. V nejbližší době si nehodlám kupovat nový počítač se super grafickou kartou, bombastickým chladičem a úžasnou case, a přestože se mi takové 12-palcové lifebooky moc líbily a jeden bych hned bral, těch 60 tisíc vážně nemám.

Teď se mi tu doma válí asi 10 časopisů o mobilech, které jsem ještě neměl čas ani otevřít. Vzal jsem si je tam, v naivní představě, že tam třeba někde bude recenze mobilu za 500 korun, který bude splňovat všechny moje přestavy… no haha, znovu opakuji že jsem je ještě neotevřel, ale i tak vím, že tam nic takového nebude… a zase tady platí to samé, co u těch notebooků — mobil za 15000 si vážně kupovat nebudu. S těmi časopisy jako takovými je vůbec docela sranda — zadarmo tam někde byly dvě starší čísla časopisu ‚Jak na počítač‘. I s cédéčkem. No tož abych si je nevzal, že? Podšálků na kávu nebo plašítek ptáků není nikdy dost… jinak ten časopis je skutečně ‚naozaj praktický‘ – to, co tam Franta přečte za tři roky, by se dozvěděl z jediné příručky stejné edice za 89Kč a to pěkně uspořádaně. Nu což, na něčem se vydělávat musí…

Co tam ještě bylo? Zastavil jsem se u stánku jedné firmy, co prodávala refill kity pro cartridge do tiskáren. Sám potřebuju už asi půl roku profesionálně vyčistit a doplnit barevnou cartridge – tzn. přes trysky. Po mém doplnění refill kitem Crocodile mě postupně tiskly a zase netiskly všechny barvy a po x čištěních mě modrá barva natekla částečně do všech částí, takže žlutá barva je teď nazelenalá a červená je zase fialová… no sranda je s tím, v tom stánku se prodavači chlámali, jakej jsem to pitomec, že sem si koupil zrovna krokodajlku, že ‚ti používají generický barviva pro všechny tiskárny‘ a že se nemám čemu divit, že se mě to pos**lo. Zvláštní je, že v několika žďárských obchodech mi tvrdili přesný opak – že právě Crocodile má barviva pro každou tiskárnu extra speciální, narozdíl od jistých noname značek a blablabla. Zajímavé…

Samostatnou kapitolou je herní pavilon (nebo pavilony? Ani nevím, přišlo mě tam toho nějak moc…). Jednoduše řečeno, děs a hrůza, nevím co tam každoročně táhne tolik pubertálních uhrovitých pičmulínků:) jako by si snad toho Warcrafta nebo Countera nemohli zahrát doma nebo na nějaký lance.

Uff, to jsem si zase po dlouhý době zanadával a zkritizoval, co se dalo. Tak na závěr, abych tu napsal něco pozitivního – celý čtvrtek bylo hezky a nepršelo. Příroda tak ode mě má jako jediná v tomto případě malé PLUS…

Autor

Martin

Pracuji jako ajťák a grafik na volné noze, zejména ale pro brněnskou firmičku vyrábějící ekodrogerii. Dále působím v brněnském systému místní směny Rozleťse, Českém zahrádkářském svazu, České psychedelické společnosti, spolku Archetypal a Mezinárodní komunitě dzogčhenu. Asi mě baví kumulovat různé funkce a přidávat si spoustu práce. Lidi o mě říkají, že jsem multifunkční, což je asi trochu pravda :-) Chcete mě podpořit? BTC: 37mf2FJR26Ce3DxMkocukJDgB1eVjasnZB, příp. PGP podepsané adresy dalších kryptoměn.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *