Sám se nestačím divit, jaké důsledky najednou přinášejí věci, které jsem na webu publikoval před čtvrt rokem a dokonce ani nenapsal před třemi lety. Pokusím se zde celou situaci trošku rozebrat a vysvětlit…
7.10.:
Začnu trochu obecněji. Spíš napíšu, jaký od přírody jsem, ono se tím dost věcí zjednoduší a ujasní.
Jak to se mnou vlastně je…
Asi na tom něco bude, když se už několik lidí shodlo, že jsem negativista a ‚chronický stěžovatel‘. No snažím se na tom pracovat, aby se na tom shodovalo čím dál míň lidí, nicméně progres moc velký zatím není. S věkem se stav sice mírně zlepšuje, ale není to na žádnou oslavu, sám s tím moc spokojený nejsem. Prostě a jednoduše – když se mě někde něco nelíbí, tak o tom dám velice často vědět. To je samo o sobě v pořádku (je škoda že drtivá většina lidí je líná cokoliv dělat i s věcmi, proti kterým pořád nadávají…) relativně často sice mám kritiku konstruktivní, ale kritika to je pořád. No a tak mě i většina lidí zná… ‚pořád s něčím nesouhlasí, furt proti něčemu bojuje’…
Obvykle prostě zapomínám říkat ty věci pozitivní. Beru je prostě jako takový standard.
Toto celé se tak v důsledku logicky tváří, že všechno nesnáším, nic se mě nelíbí a na všechno nadávám. Přitom ve skutečnosti je dost věcí, které se mě líbí! Občas je možná ještě slovy zmíním, ale už to nikam nenapíšu…
Názorná ukázka…
Chodím na gymnázium. Víceméně jsem spokojen. Až na pár výjimek. Kdo uhádne, jaké informace se pak převážně objeví na webu? Ááno, ty záporné. Celkově tak na někoho skutečně může působit, ‚jak je ten ústav, kam chodím, nemožnej‘. Ovšem opak je pravou. Budu se snažit a vzpomenout si na všechny věci, které jsou u nás na gymnáziu fajn.
– Kvalitní výuka. Většina učitelů, co nás učí, dělá svou práci dobře. Angličtinu umíme perfektně. Matiku taktéž. Fyziku nápodobně. (Výjimky ovšem potvrzují pravidlo, někdy ho potvrdily až moc intenzivně, čímž v důsledku všeho toho teď píšu tento text…).
-FUNKČNÍ počítače. Skoro to vypadá jako paradox, když teď vychvaluji, v jak skvělém stavu jsou školní počítače, když jsem přitom loni od správce sítě dostal podmínku. Ale tady skutečně nemůžu popírat fakta. Oproti bídnému stavu počítačů i sítě na jiných školách (a nejen tam), naše gymnaziální síť skutečně funguje zdaleka nejlíp! Linuxákovi se to sice nemusí líbit, když řeknu, že celý systém běží na Windows a přitom ho chválím, ale proč kritizovat něco, co funguje, a to bez sebemenších problémů? Tak dobře fungující počítačovou síť jsem skutečně nikde jinde neviděl. Budiž inspirací a příkladem pro některé (diplomaticky řečeno ne tolik dobré) správce sítě.
-Moderní vybavení. Několik multimediálních tříd s dataprojektory, jedna třída i s dotykovou tabulí… co ještě může být lepšího? (Snad jedině možnost připojení se k síti ze všech učeben:)
-Dobře nám vaří. I přes drobné výhrady, co jsem ke školní jídelně měl v minulých letech, poslední rok a půl jsem plně spokojen s kvalitou a chutí jídla. Skvělé:-)
…no a mohl bych ještě pokračovat, kdybych se zamyslel na delší dobu. Takže závěr? Nic není tak černé, jak to popisuji!
A teď už — jak to vlastně bylo
Myslím, že úvodních slov jsem už napsal dost, a tak přejdu k onomu konkrétnímu problému.
Problém se vlastně skládá ze dvou částí. Tou první je společný projekt asi 8 lidí do informatiky, vytvořený v kvartě (tudíž je teď tři roky starý). Tou druhou je záznam z hodiny chemie, starý jen pár měsíců.
V kvartě jsme měli, stejně jako v tercii, předmět „IVT“-Informatika a výpočetní technika. V tercii jsme se učili základní práci s Wordem, Excelem a Frontpagem. V kvartě především s Excelem.. a také s Frontpagem. Zkrátka a dobře jsme v té kvartě jako ‚ročníkovku‘ udělali ‚alternativní webové stránky školy‘. Holky psaly texty (resp. všechny možné drby na učitele), kluci dělali fotky a koordinovali práce a konečně já, já jsem k tomu všemu ubastlil grafický vzhled. Na konci roku jsme práci odevzdali, dostali jsme jedničky a bylo vyřízeno.
No a aby nebylo celé to snažení zbytečné, web zůstal na Internetu a ze svého webu jsem na něj udělal link.
Tou druhou věcí byly dva audiozáznamy z dvou hodin chemie. Paní profesorka s celou naší třídou již více než rok z nepochopitelných důvodů bojuje. Pokud to přeženu, tak se dá říct, že někdy má doslova radost z toho, že nám může dát špatné známky. Což je u učitele dost nezvyklé, že. Navíc, stačí opravdu málo, aby se p.profesorka rozčílila. Někdy je hodina úplně v pohodě, někdy ale stačí se pousmát, otočit se, něco sousedovi zašeptat či jen prostě vypadat podezřele, a už z toho jsou problémy. Situace se v loňském roce ale vyhrotila natolik, že v afektu jsem na jednu hodinu donesl foťák a nahrál jsem celou hodinu. A přestože jsem se během této hodiny nijak nesnažil provokovat(i když by to dávalo smysl), ke konfliktu došlo. Pouze díky všeobecnému ruchu a následně mému otočení se dozadu, a nepochopením probírané látky.
Ten ‚gympl jinak‘ fungoval téměř tři roky, během té doby si nikdo nestěžoval a já jsem na celou věc téměř zapomněl. O těch chemických záznamech jsem taky už ani nevěděl. Až teď…
Dnes (7.října) si mě do kanceláře pozval ředitel školy, abych celou záležitost vysvětlil.
Update – 10.10.: Mnoho rozporů bylo s p.Šenkýřovou urovnáno, za záznamy jsem se jí omluvil, omluvu přijala. Víceméně vstřícného jednání jsem se dočkal i s p.ředitelem. Tak doufám, že to celé dopadne pokud možno dobře…
