Co říkáte na krabici čajových sušenek za 355,90 Kč nebo 400 g bábovky za 327,90 Kč? Když to bude vyrábět královský princ ručně z nejkvalitnějších surovin, tak možná, že je taková cena za tak luxusní zboží přiměřená. Pokud to ale je složením skoro to stejné, co za desetinovou cenu koupíte v Lidlu, je to už asi poněkud předražené: cena řádově neodpovídá hodnotě zboží. A pokud taková nabídka zaplavuje dopisní schránky českých domácností včetně důchodců, mentálně handicapovaných a s různými psychickými poruchami, je možné, že se na takovou nabídku někdo chytne. Kdyby se nechytl, asi by to taková firma ani nedělala. Řeč je o francouzské společnosti (dříve švýcarská Promo Délices Gmbh), rozesílající dopisy pod značkou „Potěšení & Pochutnání“ (ve Francii a Belgii „Délices et gourmandises“). Ve Francii a Belgii už existují zprávy o neserióznosti jejích praktik jak na internetu, tak i v tisku (např. Le Monde) a dokonce probíhá soudní jednání.
Příběh
Dorazil mi dopis barevný jako papoušek se spoustou ještě barevnějších a křiklavějších papírů. Soutěž o „Multimediální“, jinde zase „Nejkrásnější Supervýkonný Notebook v hodnotě 30 250 Kč“, dárek s názvem „Počítačový balíček“, dárek cukroví navíc ke každé objednávce, druhý dárek zdarma „Nádherná souprava šperků s perlami a jemným zlacením“ v ceně 890 Kč (společnost si vyhrazuje právo nahradit tyto výrobky jinými ve stejné nebo vyšší hodnotě), soutěž s předem vylosovaným výhercem o 9 500 EUR (cca 260 000 Kč), kde tato cena je společná pro hru v celé Francii, Anglii i ČR, a nabídkový leták vypadající jako ten z Kauflandu, na levném tenkém křídovém papíře, s těmi předraženými cukrovinkami. Papíry s „osobním“ dopisem a soutěží navenek připomínají Velké hry Reader’s Digest, které už do českých domácností proudí dlouhé roky.
Pojďme se podívat na obsah dopisu, je toho hezkých pár stránek. U těch sladkých dobrot si prosím vychutnávejte pohled zejména na tu exkluzivní cenu. Jejich nákup totiž udělá pěkný vítr v peněžence, a v Le Monde se k jejich označení objevil pojem „suchary pro psy“.
Co bylo v obálce
Začíná to samotnou obálkou ve stylu „barevný papoušek“.
Uvnitř takto honosné obálky je lacině vypadající katalog cukrovinek – ty už ale rozhodně levné nejsou. Vedle cukrovinek obsahuje katalog i další „perly“ jako například: sušené švestky, chemicky ošetřené – 327,90 Kč za 250g balení. Vlastně cena čehokoli začíná na 327,90 Kč – což je patrně 12 EUR přepočítaných kurzem v době tisku. Nebo tři mrňavé skleničky medu (po 120 g, původ „EU“) za 547,90 Kč (patrně 20 EUR). Takové ceny patří snad jen do zkorumpovaných státních zakázek, ale nekupují si za ně věci normální lidi.
Přitom ale složení výrobků se nijak zásadně neliší od těch, co lze koupit v Lidlu, Albertu či Tescu, někdy i pod levnými značkami typu Ah basic (Euroshopper) či Tesco Value. Ze složení vybírám: Ztužený rostlinný tuk, palmový tuk, vanilin místo vanilky, ani bio, ani Fairtrade, stabilizátory, konzervanty. Ani bio, ani Fairtrade.
Objednávkový formulář je na dvojlistu spolu s informací o „počítačovém balíčku“, který „je pro Vás již rezervován“ a zároveň se zde prezentuje „hlavní dárek“ („Multimediální Notebook v hodnotě 30 250 Kč“).
Ovšem pozor, tohle jsou dvě různé věci, onen balíček je čímsi o hodnotě 9,90 EUR, a je určený „certifikovaným příjemcům“ (to nevím kdo vlastně je, asi každý), zatímco notebook se dává v celé soutěži jen jeden. Dostane ho ten, kdo za předražené sušenky a čokolády za celou dobu soutěže utratí nejvíc. Je to z těch několika papírů zjevné, že šance na získání notebooku (s možná třikrát nižší hodnotou než se uvádí, viz jeho vágní parametry typu dvoujádrový procesor) je úplně jiná, než to zdánlivě vypadá?
Chcete se zeptat na něco o soutěži po telefonu či emailu či jakkoli jinak? Tak to máte smůlu – telefonní číslo jednak nefunguje, jednak má sloužit jen ke sledování objednávky (a o kvalitě zákaznické podpory se podívejte níže na přepis rozhovoru z Francie), a „telefonické dotazy týkající se soutěžních her nebudou zodpovídány“. Email uveden není. Odpoví někdo, když pošlu papírový dopis na pražský P.O.Box? Možná ano, ale přiznám se, že jsem to nezkoušel.
Ale to není vše. Ještě tu máme hlavní cenu. To není ten notebook, ale 9,5 tisíce EUR (cca 260 000 Kč). Jeden potenciální výherce byl předem vylosován z jakéhosi náhodného vzorku pro každou ze tří zemí, a nakonec se jen losem rozhodne, do které země cena poputuje. Co se stane, pokud předem vylosovaný se soutěže nezúčastní (předpokládám a doufám, že drtivá většina lidí bude takový dopis ignorovat)? Cena asi propadá a nedostane ji nikdo – aspoň tak jsem komplikované podmínky s nesčetnými odvoláními se z jednoho listu na jiný pochopil.
Ale ani tím to nekončí. Ještě možná dostanu dva další dárky zdarma:
Ten první je k jakékoli objednávce — dostanu navíc lahodnou čokoládu s pomerančovou náplní.
To je fajn, že? Zkusme ale orientačně zboží nacenit: nelze v podstatě objednat nic levnějšího než těch 12 EUR (327,90 Kč). Cena takového zboží v normálním obchodě je třeba 50 korun (balíček sušených švestek například). Dvakrát padesát je sto, ale utratím 330. Moc výhodné se mi to nezdá. Otázkou je, jestli na to přijde každý tak rychle a nenechá ze zlákat.
„Druhý dárek zdarma“ dostanu jako poděkování za objednávku, pokud přesáhne 890 Kč. Dárkem je „nádherná souprava šperků s perlami a jemným zlacením“.
Osvědčení „pravosti“ osvědčuje následující: jde samozřejmě o perleťové sklo a nikoli pravé perly, a puzery, kroužky i řetízek (tedy vlastně všechno krom těch sklíček) jsou jemně pozlacené, nikoli zlaté. Škoda, že taková skvělá nabídka platí jen do vyčerpání zásob a buď potom nedostanu nic, a nebo cokoli jiného dle libovůle společnosti.
Pověst firmy ve Francii a Belgii
Na webu francouzské neziskové organizace na ochranu spotřebitele, Réseau anti‑arnaques (sítě proti podvodům, dále RAA) , se ve francouzštině dočteme, že analogickou kampaň společnost paralelně rozjela i ve Francii a Belgii. Upozorňují tam na stejné problémy. které jsem naznačil výše, i na praktické zkušenosti. Samotnou firmu CPE, řízenou madam Noelle Costa (SIRET 52290982900031), tam označují jako „specialitu na krásné reklamní sliby“.
Počítač vs počítačový balíček
Jak to je s tím počítačem (notebookem) a počítačovým balíčkem (něco neznámého v údajné hodnotě 9,90 EUR)?
« Il convient de décrypter cette offre de cadeau : Seul le client (en France ou au Royaume‑Uni) ayant effectué le plus d’achats, entre le 14 avril et le 31 décembre 2014, sera bénéficiaire de cet ordinateur. Tous les autres recevront un „colis ordinateur“ d’une valeur de 9,90 €. Curieusement, le règlement complet de l’opération ne définit pas la nature de ce cadeau. Mais le Réseau anti‑arnaques peut imaginer qu’il s’agit d’un simple écouteur ou d’un DVD. Quant au prix indiqué du colis cadeau, il n’est pas représentatif : il s’agit de la valeur commerciale fixée librement par DÉLICES ET GOURMANDISES, même si le prix d’achat hors taxes est ridiculement bas. »
Překlad: „Je potřeba dešifrovat tuto nabídku dárku: Jediný zákazník ve Francii či Velké Británii [a patrně i ČR a dalších zemích, pozn. MM], který provedl největší nákup mezi 14. dubnem a 31. prosincem 2014, bude výhercem tohoto počítače. Všichni ostatní obdrží „počítačový balíček“ v hodnotě 9,90 EUR. Překvapivě, pravidla soutěže nespecifikují charakter tohoto balíčku. Réseau anti‑arnaques si dovede představit, že to budou třeba obyčejná sluchátka nebo DVD. Uvedená cena počítačového balíčku není reprezentativní: jedná se o komerční hodnotu svévolně určenou firmou Délices et gourmandises, přestože nákupní cena bez daní může být směšně nízká.“
Směšné argumenty zákaznické podpory
Na téže stránce se dočteme v článku „Směšné argumenty Délices et gourmandises“ z 12. listopadu 2013, že zákazník objednal na začátku ty předražené čokolády, aby se zapojil do hlavní ceny o 9000 EUR. Brzy byla inkasována platba, ale čokolády nikde. 21. srpna volal na francouzskou zákaznickou linku 08 10 00 78 35:
Le client : „J’ai commandé les chocolats il y a trois semaines et je n’ai rien reçu à ce jour.“
Réponse : „Le courrier a beaucoup de retard en Belgique mais la commande va partir sous
mmmmmlm peu.“
Le client : „L’encaissement du chèque est beaucoup plus rapide que le traitement de la
mmmmmm commande ! J’attends toujours l’envoi du chèque de 9 000 € que vous m’avez
mmmmmm promis sous 48 heures.“
Réponse : „Cela concerne le Service des gains.“
Le client : „Passez‑moi le Service des gains.“
Réponse : „Je ne peux faire le transfert de mon poste.“
Le client : „Donnez‑moi leur numéro de téléphone.“
Réponse : „Ils n’ont pas le téléphone et je ne connais pas leur adresse mèl.“
Překlad:
Klient: „Objednal jsem čokolády před třemi týdny a do dnešního dne jsem nic nedostal.“
Odpověď: „Přepravce má v Belgii velké zpoždění, ale objednávka za chvíli dorazí.“
Klient: „Inkasování šeku je mnohem rychlejší než vyřízení objednávky! Stále čekám na odeslání šeku na 9 000 EUR, které jste mi slíbili do 48 hodin.“
Odpověď: „To je v kompetenci Oddělení výher“.
Klient: „Přepojte mě na Oddělení výher“.
Odpověď: „To nemohu ze své pozice udělat.“
Klient: „Tak mi dejte jejich telefonní číslo“.
Odpověď: „Nemají telefon a neznám jejich mailovou adresu.“
Skoro se mi nechce věřit, že takto se ten telefonát opravdu odehrál. Zvukový záznam k dispozici nemám, takže to bohužel nemohu ověřit. Možné je asi všechno. Uvidíme, co na nás nachystá česká infolinka, až bude fungovat.
Na základě emailu poslaného RAA jsem obratem obdržel od jejího ředitele řadu dalších zdokumentovaných případů podezřelého jednání ze strany této společnosti. Ve Francii a Belgii vystupuje CPE pod několika obchodními jmény, Les Délices d’Annie, Délices et Gourmandises, Natur’Santé, a nově Institut Viviane France. Měsíce se už ale vleče soudní spor s CPE, kde je účastníkem i samotná RAA. CPE mimochodem žaluje RAA za zveřejnění různých zpráv Info‑Alerte varující před touto společností, postavení na jejich černou listinu jako „očerňování bez důkazů“ a žádá odškodnění za více než… podržte se – 2 miliony EUR. Právník RAA to hodnotí jako pokus finančně zadusit malou neziskovou organizaci na ochranu spotřebitele.
O celé kauze předražených sušenek se ale 23. května tohoto roku objevil článek v Le Monde. Autorka článku, Rafaële Rivais, začíná text příběhem:
„Už dva roky zaplavuje Jeanne svou rodinu sladkostmi diskutabilní chuti. ‚Nazýváme je suchary pro psa‘, říká Michèle, jedna z jejích dcer. ‚Když jsme se dopídili, kde je sehnala, přiznala, že je koupila od společnosti prodávající korespondenčně, Délices et gourmandises.‘ Cena je extrémně vysoká v poměru k jejich kvalitě. Stály jí stovky euro.“
Závěr
Už víte, co udělat, až vám taky přijde katalog s předraženými sušenkami?
Pokud máte chuť a čas, a přijde vám, že jste ani své osobní údaje takové firmě neposkytli, aby vás krmila takovou reklamou, dejte podnět na Úřad pro ochranu osobních údajů.
Pokud se tak jako já domníváte, že jde o klamavou obchodní praktiku, můžete zkusit oslovit s podnětem ČOIku.
Máte jiný názor? Přijde vám takové „podnikání“ v pohodě? Možná jsem jen moc konzervativní, ale přijde mi, že tady nejde jen o volný střet nabídky a poptávky, ale neférové cílení na tu skupinu občanů, která je z nějakého důvodu vůči takovémuto nátlaku a manipulaci relativně slabá až bezbranná. Tím neříkám, že je na zboží nutné ze zákona nastavovat nějaké stropy cen a podobně trh regulovat. Pouze bychom neměli dovolovat zneužívání něčí slabosti.
V textu Dobré mravy v judikatuře Ústavního soudu se sice píše, že…
Dolus bonus v přesném překladu znamená dobrý podvod, čili takové jednání, které je v obchodních transakcích, jejichž cílem je vždy zisk, obvyklé a obecně přijímané. U Římanů platila zásada, že kupující mít otevřenou nejen tobolku s penězi, ale hlavně oči.
Ale zároveň hned následuje, že
Rozdíl mezi obvyklou obchodní zdatností profesionálů a laiků vedl [ale] v dnešní době ke zvláštní ochraně spotřebitelů v rámci tzv. „spotřebitelských smluv“.
Podobně se to děje třeba u extrémně nevýhodných mikroúvěrů s RPSN v desítkách tisíc procent, prodejních akcí pro důchodce (viz dokument Šmejdi), a v letošním roce i zneužívání vybraných paragrafů nového Občanského zákoníku. Například se rozmohlo závazné uzavření smlouvy pouhým zamlumláním Mhm po telefonu:
„Dobrý den mé matce je 80 let. jak se mohu bránit proti takovýmto praktikám, když je matka nemocná (alzheimerova nemoc – je stále svéprávná) a do telefonu odsouhlasí v podstatě vše co řeknete. Dík za odpověd (Martin – Pardubice – 9.4. 2013 10:34)
odpověď: Dobrý den, není-li osoba zbavena či omezena ve způsobilosti k právním úkonům, může smlouvy uzavírat neomezeně. Toho si jsou právě vědomi tito obchodníci, kteří toho často zneužívají. Je-li smlouva uzavřena po telefonu, zákon dává právo na odstoupení od takto uzavřené smlouvy do 14 dnů. … (Lukáš Zelený – dTest)“ (zdroj)
Obávám se, že právě třeba lidé s Alzheimerovou nemocí, ale formálně ještě svéprávní, jsou jednou z nejrizikovějších skupin i takových nabídek, jakou jsem v tomto článku představil.
