Průser vodních úložišť vyhořelého paliva

Krátká analýza situace v japonské JE Fukušima a obecně hrozbě vodních bazénů s vyhořelým palivem.

Podle všeho hlavní problém spojený s jadernou elektrárnou Fukušima-Daiči není s poškozenými reaktory, kde je jen pár tyčí, ale se sklady vyhořelého paliva, které byly z jedné třetiny umístěné přímo v ochranných budovách samotných reaktorů (sic!). V těchto skladech se vyskytuje přes 3000 tyčí, které byly umístěny ve vodě, která je chladila. (A dalších 6000 jich je v tom samostatném skladu vedle reaktorů.)

Ten problém s „klesající hladinou vody“ a hrozbou roztavení jádra tak je spojen především právě s tím, že nefunguje chladící systém pro již vyhořelé palivo, resp. ta voda jim tam nějak chybí.

Japonské zdroje přitom dnes už uvádějí, jak to doopravdy je, např. (Wikipedia.

Asi nejpřesnější vysvětlení rizik, kterým čelíme, jsem našel v článku, který mapuje rizika teroristického útoku právě na takováto úložiště. Co neudělali teroristi, to udělalo tsunami a podcenění rizik při budování jaderné elektrárny a úložiště hned u moře – výsledek je ale stejný:

Hui Zhang – Radiological Terrorism: Sabotage of Spent Fuel Pool

„Until today, no accident or sabotage happened to cause the release of radioactivity from a spent fuel pool. However, many scientists and nuclear security experts are very concerned about a significant release of radioactivity by a possible spent fuel fire, especially in the case of dense packing of pools – a method that has been used by many reactor operators worldwide including for most pools in the US.
(Totéž v Japonsku)

The most serious risk is the loss of pool water, which could expose spent fuel to the air, thus leading to an exothermal reactions of the zirconium cladding, which would catch fire at about 9000 °C.“

Ve Fukušimě je kolem 1800 tun vyhořelého paliva, z toho třetina je přímo ve skladech u reaktorů.

Výše odkazovaný článek počítá zhruba se stejným scénářem, kdyby se stal v Haagu:

„The calculation was made for the case of an explosion and/or fire in the spent fuel storage pool D (the smallest one), assuming that it is filled up to half of its normal capacity of 3,490 t, supposing a release of up to 100% of Cs-137. Based solely on the stock of Cs-137 in pool D, it is shown that a major accident in this pool could have an impact up to 67 times that of the Chernobyl accident.“

Havárie, které čelíme z vyhořelého paliva umístěného v reaktorech Fukušimy plus hned vedle ve společném skladu!) tedy podle článku odpovídá skoro 70násobku toho, co bylo v Černobylu.

Jen naprosté minimum odpadu je v podobě suchých „kapslí“, jejichž bezpečnost je řádově vyšší, stejný problém je ale i jinde ve světě.
Množství odpadu v JE Fukušima
(Zdroj: Prezentace TEPCO 10/2010)

Základní analýza rizik Alvareze a kol. 2002 cituje:

„While estimates vary, “the use of a little imagination,” says Thompson, “shows that a pool fire would be a regional and national disaster of historic proportions.”

Ani okamžité zavření všech jaderných elektráren neřeší rizika, která dál budou v bazénech pro chlazení vyhořelých tyčí, které neustále potřebují energii pro cirkulaci chladící vody.
Základní informace na stránkách českého Státního ústavu pro jadernou bezpečnost.

V ČR se vodních bazénů používá jen k prvnímu dochlazení, následně se využívá suchá cesta skladování („dry cask“).
Zrovna ve Fukušimě ale jako na potvoru mají skoro všechno pořád „mokré“ a jen zlomek je „v suchu“.

Autor

Martin

Pracuji jako ajťák a grafik na volné noze, zejména ale pro brněnskou firmičku vyrábějící ekodrogerii. Dále působím v brněnském systému místní směny Rozleťse, Českém zahrádkářském svazu, České psychedelické společnosti, spolku Archetypal a Mezinárodní komunitě dzogčhenu. Asi mě baví kumulovat různé funkce a přidávat si spoustu práce. Lidi o mě říkají, že jsem multifunkční, což je asi trochu pravda :-) Chcete mě podpořit? BTC: 37mf2FJR26Ce3DxMkocukJDgB1eVjasnZB, příp. PGP podepsané adresy dalších kryptoměn.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *