Fotografický workshop, ICT4ELT kurz a tatínkův notebook, kde záhadně zmizela data… bezva den, ne?
Dnes opět telegraficky, resp. určitě se zase rozpovídám, ale budu se to snažit nějak zkrátit ;)
Ráno: Filozofická dvouhodinovka, tentokrát opět super část, stoicismus a Seneca. Nenápadná podobnost s prvním dílem Black books ;-) When you’re feeling under pressure, do something different. Roll up your sleeves, or eat an orange.
A prej si máme užívat kouzlo a krásu přítomnýho okamžiku. Indeeeed!
Od poledne: Fotografický vérkšop. Bezva foťáky, bezva ej-dou-bí fotošop (Gimp rulez!), a prostě všecko fajn. Nějaké nové triky z ameriky jsem se sice nenaučil, ale ten Lumix DMC-LX2 bych hned bral ;e)
Pro zajímavost ještě snímek, jak zapojují do notebooku dataprojektor echtovní profíci :D
Vérkšop sice trval až do půl paté, ale brozkwička vypadnul už o půl třetí, protože v tu dobu mělo začít školení učitelů, které měl technicky zajišťovat. Ehm. To máte tak, zase silná lamóza. A to už jsou prosím lamy s lamím certifikátem „já nejsem lama“, což znamená, že na antilamí školení prostě chodili/y, o tom, nakolik se delamily, to ale nic neříká :e) Dnešní zážitky byly například ve formě zjištění, že někdo vidí poprvé vyhledávač Google. OMFG!
V porovnání s tím byl fakt, že školení probíhalo na linuxové učebně, jenom drobný detail ;-) tady by situaci nezachránily ani nejnovější Windows Hastala Vista Extreme AntiWarez Edition :D
Jinak zítra je ona slavná ústní obhajoba lamí soutěže Europanostra. Samozřejmě nepochybujeme, že vše patřičně obhájíme a pak se už jenom budeme těšit na třídenní rekreaci v oné vile :]
A nakonec ještě kratičký popis toho „drobného problému“ s tatínkovým pracovním notebookem. No zkrátka včera ráno se při vypínání milý notebook zaseknul, proto byl vypnut násilím. A ten den večer po znovuzapnutí došlo k zajímavému zjištění – celý tatínkův uživatelský adresář s veškerými daty (tj. zásadně nevyzálohovanými pracovními nabídkami, miliónovými smlouvami etc. etc., gigabajtovými archivy e-mailů za poslední léta, a tak všelijak) zmizel. No prostě tam nebyl. Lepší to být ani nemohlo!
Dnes odpoledne mi tatínek volal (do toho kurzu :) že urgentně potřebuje abych mu na notebooku našel nějaký mejl že ho mám někam přeposlat (teď je v Německu na nějakém supa-zupa obchodním jednání, anyway.) Když jsem mu citlivě řekl, že nejenže mu asi nic nepošlu, ale navíc se mu veškerá data někam „ztratila“, docela mě vyděsil, kdy beze slov zavěsil :-/ Už si představuju, jak se cpe práškama na uklidnění.
No vidíte to milé děti, c’est la vie.
