Jsem kuchařem emocí a zdá se, že druhým lidem mé produkty chutnají. Prakticky každý, s kým přijdu do styku, zpola nevědomky konzumuje produkt, který jim svými především neverbálními projevy servíruji. Celá tato činnost je oboustranně výhodná, protože substance, ze které svá díla vařím, je volným statkem, který se nevyčerpává.
Pokračování textu Vařím druhým lidem emoce
Autor: Martin
Synthetic pleasures
Dnes jsem ve škole si užil projekci tohoto neuvěřitelného dokumentu z poloviny devadesátých let.
Nekritický techno-optimismus v praxi, ještě z doby počátku masovějšího rozšiřování internetu.
Pohádka o tom, kterak současné lidstvo zapomnělo na pokoru.
Mimochodem, dokument obsahuje jedny z posledních videonahrávek Timothy Learyho.
Masakr, pěkně mě to rozsekalo. Takové nebezpečné věci by se na akademické půdě snad ani neměly pouštět.
Sociální konstruktivismus klíčem k probuzení?
Uvažuji, zda-li je možné dokonalým přijetím a ztotožněním se s paradigmatem sociálního konstruktivismu dobrat spásy.
Podpořeno sémiotikou a dualitou označující–označovaný to je IMO bezvadný model dekonstrukce veškerých iluzí o tzv. realitě.
Aspoň to na mne tak působí.
Mám pocit, že právě sociální konstruktivismus je polem, které velmi dobře zrcadlí každodenní zkušenost se světem, a které se až překvapivě dobře shoduje s tím, co jogíni a mystikové a šamani odnepaměti tvrdili.
Napadlo mě to na dnešním semináři „kyberkultury“. Sociální konstruktivismus je vlastně postmoderní mystickou naukou. Co jiného z poslední doby se tak těsně přibližuje poznání Pravdy?
:)